Současný systém druhové ochrany pochází z konce 80. let. Legislativně jej ukotvil zákon o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 (č. 114/1992 Sb.). Od té doby se až na nezbytné úpravy v souvislosti s přistoupením ČR do EU prakticky nezměnil. Stejně tak nedošlo k větším změnám ani v případě seznamů zvláště chráněných druhů, které jsou na základě zákona stanovovány prostřednictvím vyhlášky č. 395/1992 Sb. Více viz v minulém článku zde.

V této první části se budeme věnovat tématu ochrany dřevin.

Přísnější ochrana stromů se týká pouze jejich kácení v souvislosti se stavbami, které podléhají povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V případě kácení solitérních stromů na soukromých zahradách zůstává dosavadní režim. Novela pro lepší ochranu zavádí jasnou hierarchii: v první řadě by měly být stromy zachovány, pokud to není možné, pak by měly být nahrazovány výsadbou v daném místě (ve vzdálenosti 1 km od hranice pozemku). V nejzazším případě stavebník zaplatí poplatek do speciálního fondu obce, který bude použit na zajištění náhradní výsadby nebo na péči o stávající stromy.

O povolení budou stavebníci žádat tak jako dnes v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Případný poplatek bude stanoven na základě zdravotního stavu stromu a jeho významu pro životní prostředí i z historického pohledu. S novou legislativní úpravou přichází i zpřísnění pokut za nelegální kácení dřevin. Tato opatření mají zajistit, že ti, kteří dodržují pravidla ochrany přírody, budou v lepší pozici než ti, kteří se rozhodnou porušovat zákon.

Změna právní úpravy by měla vytvořit předpoklady pro naplňování článku 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody, a to konkrétně zajistit, aby v roce 2030, v porovnání s rokem 2024, nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně v oblastech sídelních ekosystémů, a počínaje rokem 2031 dosáhnout rostoucího trendu uvedených parametrů. Toto porovnání bude vycházet především z aktuálně dostupných dat vypočtených na základě údajů poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus v rámci složky Copernicus Kosmického programu EU zavedeného nařízením 2021/696, neboť konkrétní údaje o počtech a parametrech stromů rostoucích mimo les nejsou k dispozici.

Konkrétními cíli novely je:

• zajistit dostatečnou ochranu stromů před nadměrným kácením pro účely výstavby, a v případě nutného kácení stromů primárně stanovit povinnou náhradní výsadbu v místě kácení s odpovídající následnou péčí o vysazené dřeviny.
• zajistit, aby kácené dřeviny byly odpovídajícím způsobem kompenzovány novou výsadbou, případně jiným vhodným způsobem, díky němuž dojde ke zkvalitnění péče o stávající dřeviny, což by mělo zejména v sídlech prodloužit věk dožití stávajících stromů, zvýšit bezpečnost i úspěšnost jejich obnovy s cílem zvrátit nepříznivý vývoj nízké životnosti zejména uličních stromů.

V případě kácení dřevin pro nestavební účely:

OOP může uložit náhradní výsadbu, výpočet lze provést dle Kalkulačky AOPK, poplatek za kácení se neukládá)

V případě kácení dřevin pro stavební účely:

• OOP stanoví vždy v rámci JES hodnotu kompenzace (náhradní výsadby) za kácené dřeviny
• Pro stanovení hodnoty kompenzace se postupuje dle zjednodušeného výpočtu (zjednodušená metodika AOPK)
• náhradní výsadba a povýsadbová péče je uložena vždy, pokud je to možné (v daném místě) a to bez výjimek všem, kteří kácí dřeviny
• Pokud nelze uložit náhradní výsadbu v plné výši či vůbec, bude vyměřen poplatek, a to ve stejné výši odpovídající plné hodnotě náhradní výsadby (popř. snížené o hodnotu náhradní výsadby, která bude provedena)
• Poplatek za kácení dřevin bude odveden do rozpočtu obce.
• Rozpočtové určení poplatku je specifikováno tak, aby byly poplatky využity výhradně na zajištění nových výsadeb, péči o dřeviny, výkup pozemků pro nové výsadby, příp. přírodě blízké využití srážkových vod při péči o dřeviny. 
• Výjimka z placení poplatku (ne z povinnosti náhradní výsadby) je stanovena pro výstavbu rodinných domů (v případě vlastního bydlení) a pro výstavbu prováděnou obcí na svém vlastním pozemku

V případě nezbytnosti odstranění dřeviny je nutné zajistit kompenzaci negativních dopadů kácení na společensko-ekologické funkce dané dřeviny v místě kácení formou přiměřeně stanovené náhradní výsadby v daném katastrálním území, na kterém se má záměr uskutečnit, popř. v sousedním katastrálním území, tedy v místě negativních dopadů kácení. V případě, že není možné náhradní výsadbu uložit, nebo nelze-li ji uložit v plném rozsahu, měl by být ten, komu bylo vydáno oprávnění k záměru, povinen zaplatit poplatek do rozpočtu obce jako finanční ekvivalent přiměřené náhradní výsadby.

Stanovení náhradní výsadby je předmětem příslušného jednotného environmentálního stanoviska, a ve svém rozhodnutí by ji měl ukládat příslušný orgán rozhodující o záměru.  Orgán ochrany přírody tedy stanoví v rámci jednotného environmentálního stanoviska (dále jen JES) žadateli vždy náhradní výsadbu a následnou péči o dřeviny po dobu 5 let, popř. pokud nelze provést náhradní výsadbu (nebo její část), stanoví poplatek ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce kácených dřevin.

Výjimka z placení poplatku (nikoli ze stanovení náhradní výsadby) bude platit v případě výstavby rodinných domů, aby nedocházelo k nadměrnému zatížení drobných vlastníků při výstavbě vlastního bydlení, a dále v případě výstavby prováděné obcí na svém vlastním pozemku.

Pokud nebude uložena náhradní výsadba za kácené dřeviny v plném rozsahu odpovídajícímu výsledné hodnotě kácených stromů, bude v rámci JES, popř. v rámci společného rozhodnutí, uvedena poplatková hodnota kácených stromů. Poplatková hodnota bude odpovídat pouze té části výsledné hodnoty kácených stromů, za něž nebude stanovena náhradní výsadba.

Výše poplatku se zafixuje v čase, tzn. bude neměnná po celou dobu platnosti stavebního povolení. Poplatek bude považován za vyměřený podáním poplatkového přiznání poplatníkem 15 dní před plánovaným zahájením kácení po uplynutí této lhůty.  Poplatník by měl v souladu s daňovým řádem zaplatit vyměřenou částku do 15 dnů.

Po vybrání částky odpovídající hodnotě pokácených stromů si ORP, které tento poplatek bude administrovat, ponechá 1 % z této částky (za správu a administraci poplatku) a zbytek poplatku rozdělí daným obcím podle procentuálního podílu hodnoty kácených stromů v jednotlivých katastrálních územích daných obcí. Výnos poplatku je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území ke kácení dřevin dochází. Odvedené finanční prostředky pak mohou být použity pouze na výsadbu dřevin, péči o dřeviny, na nákup pozemků pro realizaci výsadeb, případně na přírodě blízké využití srážkových vod při péči o dřeviny.

Pro stanovení náhradní výsadby, popř. poplatků se bude postupovat podle zjednodušeného podkladu vycházejícího z metodiky AOPK zpracovaného pouze pro účel stanovení poplatku. Konkrétní způsob výpočtu je uveden v příloze zákona.

V případě kácení dřevin pro nestavební účely a kácení dřevin pro stavební záměry, které nevyžadují vydání JES, bude ponechána možnost stanovit přiměřenou náhradní výsadbu jako je tomu v současně platné právní úpravě.

Odkazy:

Dřeviny ve městě a jejich význam pro biodiverzitu

Ochrana dřevin

Kampaň Zachraňme stromy

Publikace "O stromech v ulicích"

Stromy ve městě