Nová pravidla mají omezovat globální odlesňování a znehodnocování lesů. Jeho dopad je totiž zásadní a týká se odvětví od potravinářství až po papírenský průmysl. Nové Nařízení se tedy netýká jen obchodníků se dřevem, ale i všech, kdo importují, exportují či uvádějí na trh EU tzv. relevantní komodity, jako je káva, kakao, sója, palmový olej a výrobky z nich. Stejně tak ale skot (tj. maso, kůže) nebo kaučuk (např. pneumatiky).

Soulad s těmito požadavky je nutno předem ověřit („vykonat náležitou péči“) a zjištěnou shodu deklarovat podáním standardizovaného prohlášení (tzv. „Prohlášení o náležité péči“). Institucí pověřenou prováděním nařízení EUDR je v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (NLI, dříve ÚHÚL).

EUDR – „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh EU a vývozu z EU některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů“ je závazný legislativní nástroj Evropské unie, který se přímo uplatňuje ve všech členských státech. Nařízení vstoupilo v platnost 29. června 2023 a začne se uplatňovat od 30. prosince 2025. Ruší nařízení (EU) č. 995/2010 (nařízení EU o dřevě – EUTR), které od roku 2013 stanovovalo povinnosti v oblasti provádění náležité péče, pokud jde o legalitu původu dřevařských produktů.

Provádění nařízení v ČR bude upraveno vnitrostátním prováděcím zákonem: zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh bude odpovídajícím způsobem změněn.

Podle nařízení může být od 30. prosince 2025 dřevo (a další komodity) a produkty z nich uváděny na trh EU, nebo vyváženy z EU pouze tehdy, pokud v souladu s čl. 3 nařízení:

1.     nezpůsobují odlesňování (respektive znehodnocování lesů),

2.     byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce,

3.     vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.

Do oblasti působnosti nařízení spadají komodity: sója, palma olejná, skot, káva, kakao, kaučuk a dřevo, jakož i produkty z nich uvedené v příloze I nařízení. Tyto relevantní komodity a relevantní produkty z nich vyrobené nesmějí být vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 došlo k odlesnění nebo ke znehodnocení lesů.

Základním (nicméně nezávazným) nástrojem pro analýzu jsou data na webu EU OBSERVATORY ON DEFORESTATION AND FOREST DEGRADATION (https://forest-observatory.ec.europa.eu/) se znázorněním ploch lesa ke stanovenému datu. Aby bylo možné toto časové porovnání, je důležité evidovat datum / časové rozmezí produkce.

V případě produktů ze skotu se časové rozmezí produkce vztahuje k době života zvířete. U ostatních komodit se datum produkce vztahuje k datu sklizně komodit a časové rozmezí produkce se vztahuje k době trvání sklizně (v případě dřeva se jedná o dobu trvání příslušných těžebních prací). V případě absence přesných dat je možné uvést rok/sezónu sklizně.

Na koho se EUDR vztahuje?

Velké a střední podniky budou muset plnit požadavky EUDR od 30. prosince 2025. 

Na mikropodniky a malé podniky požadavky nařízení dopadnou od 30. června 2026. 

Pro všechny bude plnění EUDR znamenat značnou administrativní zátěž a rozhodně i náklady na zavádění nových systémů či procesů, což budou muset doprovázet i školení zaměstnanců a vedení podniků. Společnost si musí nejdříve ujasnit, zda její výrobky spadají pod nové nařízení. Pokud ano, musí zmapovat celý dodavatelský řetězec a v některých případech také zavést takzvaný systém „náležité péče“. Kromě klasického prodeje se Nařízení vztahuje i na případy darování (mj. jako propagační předměty či vzorky) relevantních produktů; předpokladem je dohoda o převodu vlastnického práva. V tomto se EUDR v zásadě neliší od stávajícího nařízení EUTR.

Povinnosti dle Nařízení jsou diferencovány dle velikosti podniku a role na trhu (hospodářský subjekt nebo obchodník).

Uvedením se rozumí první dodání produktu na vnitřní trh EU; v případě dovozu (mimo import výlučně pro soukromou spotřebu) nastává proclením. Tímto termínem je míněno dodání produktu k

•       distribuci,

•       spotřebě,

•       použití v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně.

Ten, kdo uvádí produkty na trh, je označován jako „hospodářský subjekt“.

Ten, kdo na trh produkty dodává, je označován jako „obchodník“.

Pokud společnost uvádí příslušnou komoditu nebo výrobek na trh nebo je vyváží, je považována za hospodářský subjekt podle EUDR. Provozovatelem může být společnost, která těží dřevo a následně ho prodává, ale provozovatelem může být i společnost, která zpracovává dřevo a následně prodává příslušný produkt (např. stoly) a uvádí tento produkt poprvé na trh.

Pokud společnost dodává výrobek na trh v rámci obchodní činnosti, aniž by byla provozovatelem, je považována za obchodníka podle EUDR.

Provozovatelem je ve smyslu čl. 2 odst. 15 nařízení fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí příslušné výrobky na trh (včetně dovozu) nebo je vyváží. 

Tato definice se vztahuje také na společnosti, které přeměňují jeden produkt přílohy I (který již byl předmětem náležité péče) na jiný produkt přílohy I. Pokud například společnost A se sídlem v EU dováží kakaové máslo (kód HS 1804, zahrnuto v příloze I) a společnost B, rovněž se sídlem v EU, používá toto kakaové máslo k výrobě čokolády (nařízení HS 1806, zahrnuto v příloze I), a společnost B by ji zařadila na hospodářské subjekty podle přílohy I. 

Na hospodářské subjekty uvádějící na trh produkt uvedený v příloze I, který nebyl podroben náležité péči v předchozím kroku dodavatelského řetězce, se vztahuje povinnost podat prohlášení o náležité péči.

Velcí obchodníci (ne MSP)

Velká společnost, která není hospodářským subjektem, který uvádí na trh produkty uvedené v příloze I, například supermarket nebo maloobchodní řetězec, rovněž spadá do oblasti působnosti nařízení a musí vyplnit prohlášení o náležité péči.

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení jsou povinnosti velkých obchodníků stejné jako povinnosti velkých navazujících hospodářských subjektů:

1.  Musí podat prohlášení o náležité péči

2.  Mohou se přitom spolehnout na hloubkovou kontrolu dříve provedenou v dodavatelském řetězci, ale v takovém případě se na ně vztahují ustanovení čl. 4 odst. 9 

3. V případě porušení nařízení jsou rovněž odpovědní za provedenou náležitou péči nebo prohlášení o náležité péči předložené provozovatelem na předcházejícím trhu.

Provozovatelé malých a středních podniků MSP

(včetně těch, kteří přeměňují nebo vyvážejí produkty níže po dodavatelské linii) podléhají stejným povinnostem jako provozovatelé a nesou právní odpovědnost v případě porušení nařízení. Pokud však jde o části jejich produktů, které byly podrobeny náležité péči, nejsou povinni:

1. Provádět náležitou péči u částí svých produktů, které již byly předmětem náležité péče;

2. Odesílat prohlášení o náležité péči v Informačním systému. Stále musí poskytovat referenční čísla pro náležitou péči získaná z předchozích kroků v dodavatelském řetězci.

U částí příslušných produktů, které nebyly podrobeny náležité péči, provedou provozovatelé malých a středních podniků náležitou péči v plném rozsahu a předloží prohlášení o náležité péči.

Podle článku 6 mohou provozovatel a obchodník pověřit zmocněné zástupce, aby jejich jménem předložili prohlášení o náležité péči. V tomto případě si provozovatel a obchodník ponesou odpovědnost za shodu příslušných produktů. 

Pokud je provozovatelem fyzická osoba nebo mikropodnik, může pověřit dalšího provozovatele nebo obchodníka v dodavatelském řetězci, aby jednal jako jeho zplnomocněný zástupce, pokud se nejedná o fyzickou osobu nebo mikropodnik. V tomto případě si pověřující operátor ponechává odpovědnost za shodu produktu.

Due diligence (systém náležité péče – DDS)

Obecným pravidlem je, že hospodářské subjekty (a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky) musí uplatňovat náležitou péči, pokud jde o všechny produkty v oblasti působnosti nařízení, od každého ze svých dodavatelů. To znamená, že musí zavést systém náležité péče. Provozovatelé odebírající komodity výhradně z oblastí klasifikovaných jako nízkorizikové budou podléhat zjednodušené povinnosti náležité péče.

Komodity uváděné na trh nebo vyvážené proto musí být na každém kroku dodavatelského řetězce odděleny od komodit neznámého původu nebo od komodit, které nejsou bez odlesňování (nesmí být smíchány). 

Neexistuje žádná prahová hodnota objemu nebo hodnoty relevantní komodity nebo relevantního produktu, a to ani v rámci zpracovávaných produktů, na kterou by se Nařízení nevztahovalo.

Produkty vyprodukované v EU podléhají stejným požadavkům jako produkty vyprodukované mimo EU. Nařízení se vztahuje na produkty uvedené v Příloze I, ať už jsou vyprodukovány v EU nebo dovezeny.

Na použité produkty, které ukončily svůj životní cyklus a byly by jinak odstraněny jako odpad (viz příloha I), se povinnosti tohoto nařízení nevztahují.

Hlavní kroky DDS:

1. Sbírejte informace

Sbírejte informace, dokumenty a údaje, které prokazují, že produkt neprobíhá odlesňování a je legální, jako jsou geolokační souřadnice, množství, země výroby atd.

2. Hodnocení rizik

Posuďte, zda existuje riziko, že výrobek nesplňuje pravidla. Provozovatelé musí prokázat, jak byly shromážděné informace zkontrolovány podle kritérií posouzení rizik a jak riziko určili. 

3. Snižování rizik

Přijměte přiměřené postupy a opatření ke zmírnění rizika, pokud existuje riziko, že produkt nesplňuje pravidla. Ujistěte se, že riziko bude zanedbatelné.

V případě produktu, skládajícího se z více produktů (např. čokoláda, vyrobená z kakaového prášku, kakaového másla a palmového oleje) jsou shromažďovány informace o souladu (tj. vykonávána náležitá péče) pouze pro hlavní složku; rozhodující je přiřazení produktu ke komoditě, kdy u čokolády jde o kakao – informace jsou tedy vyžadovány pro kakaový prášek a kakaové máslo.

Provozovatelé alespoň jednou ročně přezkoumají systém náležité péče. Pokud se hospodářské subjekty dozví o novém vývoji, který by mohl ovlivnit systém náležité péče, aktualizují systém náležité péče, aby tento vývoj zohlednil. Provozovatelé uchovávají záznamy o těchto aktualizacích ve svých systémech náležité péče po dobu pěti let.

Provozovatelé shromažďují, organizují a uchovávají po dobu pěti let od data uvedení příslušných komodit a produktů na trh nebo jejich vývozu informace shromážděné na základě článku 9 spolu s důkazy.

Provozovatelé musí rovněž uchovávat záznamy o prohlášeních o náležité péči po dobu pěti let ode dne podání výpisu do Informačního systému, což je před datem uvedení produktu na trh nebo jeho vývozu. V tomto ohledu mají obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, stejné povinnosti jako provozovatelé. 

Obchodníci z řad malých a středních podniků musí uchovávat informace uvedené v čl. 5 odst. 3, včetně referenčních čísel pro náležitou péči, po dobu nejméně pěti let ode dne zpřístupnění příslušných produktů na trh EU nebo jejich vývozu. 

Příslušné společnosti zveřejňují výroční zprávu o své činnosti. Vzhledem k tomu, že rok 2026 bude prvním rokem, na který se EUDR vztahuje, první zpráva (za rok 2026) bude muset být zveřejněna po 30. prosinci 2026. 

Provádění náležité péče je základní povinností hospodářských subjektů a obchodníků podle tohoto Nařízení, které nepodléhá žádné výjimce. Součástí výše popsaných postupů řízení rizik je u hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, jmenování osoby odpovědné za zajištění souladu na úrovni řízení.

U všech hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, tvoří součást řízení rizik dále funkce nezávislého auditu pro kontrolu vnitřních zásad, dohledu a postupů.

Hospodářské subjekty uchovávají veškerou dokumentaci související s náležitou péčí (záznamy, opatření a postupy) včetně záznamů o podaných prohlášeních po dobu nejméně pěti let.

Součástí Prohlášení jsou následující data:

1.  identifikační údaje subjektu (název, adresa, ev. EORI číslo v případě ex/importu),

2. údaje o produktu (kód harmonizovaného systému, volný popis produktu včetně obchodního názvu, množství; v případě produktů ze dřeva i vědecký název stromu),

3. údaje o pozemku/pozemcích produkce (země produkce, geolokalizace pozemků),

4. v případě hospodářských subjektů odkazujících na jiné již podané prohlášení referenční číslo tohoto prohlášení, (VIZ KAP. 5, BOD F1, F2; EUDR, ČL. 4 ODST. 8, 9)

5. prohlášení o souladu produktu s Nařízením potvrzením/podpisem standardního formuláře. (EUDR, PŘÍLOHA II)

V případě dovozu či vývozu produktu je referenční číslo součástí celního prohlášení, kolonka 44 „Zvláštní záznamy / Předložené doklady / Osvědčení a povolení“. Pokud hospodářský subjekt odkazuje na (ev. obchodník eviduje) již podané Prohlášení, uvádí rovněž příslušné referenční číslo.

Informační systém nařízení o odlesňování

Po vykonání výše popsané náležité péče je nutné vložit související informace do elektronického informačního systému, a to ještě před samotným uvedením produktu na trh / exportem.

Informační systém je Registr prohlášení o náležité péči, což je specializovaný online nástroj, který zefektivňuje vytváření prohlášení o náležité péči v rámci vašich dodavatelských řetězců.

Rejstřík umožňuje provozovatelům, obchodníkům a jejich zástupcům vytvářet elektronická prohlášení o náležité péči a předkládat je příslušným orgánům, aby prokázali, že jejich produkty nezpůsobují odlesňování, v souladu s nařízením o odlesňování.

Pro přístup do Informačního systému slouží následující odkaz:  

https://eudr.webcloud.ec.europa.eu/tracesnt/ 

Operátoři, obchodníci a/nebo jejich zmocnění zástupci se musí do IS předem zaregistrovat, pokud podléhají předložení prohlášení o náležité péči podle nařízení. Případně mohou požádat o služby zplnomocněného zástupce (který zase musí být v systému jako takový zaregistrován).

Před registrací je nutné mít přihlašovací údaje do tzv. evropského účtu, který je možné vytvořit na https://ecas.ec.europa.eu/cas/login. Hospodářské subjekty, které dovážejí nebo vyvážejí relevantní komodity a relevantní produkty, musí při registraci v systému TRACES NT poskytnout své registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI). Tuzemské hospodářské subjekty/obchodníci, kteří nemají číslo EORI, se mohou zaregistrovat prostřednictvím některého z dalších identifikátorů podporovaných systémem TRACES, jako je identifikační číslo osoby (IČO) nebo daňové identifikační číslo (DIČ). Systém bude plně funkční, jakmile začnou platit pravidla EUDR. Postupem času bude dolaďován tak, jak bude postupovat jeho implementace.

Předložením prohlášení o náležité péči hospodářský subjekt potvrdí soulad s nařízením a dokument elektronicky podepíše. Vytvořená a předložená prohlášení o náležité péči může hospodářský subjekt prohlížet a spravovat v informačním systému EU. Zrušení nebo změna předloženého prohlášení o náležité péči bude možná do 72 hodin po přidělení referenčního čísla Systémem. Zrušení nebo změna nebude možná, pokud bylo toto referenční číslo prohlášení o náležité péči již použito v celní deklaraci, v jiném prohlášení nebo pokud byl odpovídající produkt již uveden nebo dodán na trh nebo vyvezen.

DŘEVO A DŘEVAŘSKÉ VÝROBKY

Přestože bude EUTR zrušen ke dni 30. 12. 2025, jeho požadavky nicméně dále platí pro dřevo a dřevařské výrobky, vyjmenované v EUTR (přehled je uveden zde), které byly vyprodukovány před 29. 6. 2023 (tj. těžba stromů proběhla před tímto datem), a uvedeny na trh EU do 30. 12. 2027. Ode dne 31. 12. 2027 musí být i tyto výrobky v souladu s EUDR.

Pokud byly dřevařské výrobky, zahrnuté do EUTR, vyprodukovány od 29. 6. 2023 včetně, vztahují se na ně povinnosti dle EUDR od 30. 12. 2025. V případě uvedení produktu na trh během tohoto období legisvakance, tj. mezi vstupem v platnost a nabytím účinnosti (29. 6. 2023–30. 12. 2025), a následného dalšího obchodování / použití k výrobě odvozeného produktu (a to i po uplynutí tohoto přechodného období) musí všechny osoby v rámci konkrétního dodavatelského řetězce prokázat uvedení konkrétního produktu na trh během tohoto přechodného období (a splnit povinnosti dle EUTR).  Na dřevařské výrobky EUTR se nevztahuje výše uvedená výjimka pro mikro a malé podniky.

Dřevěné obaly

Nařízení EUDR dále definuje výjimku pro výrobky ze dřeva, které slouží výlučně jako obaly, chránící jiné výrobky (viz příloha Relevantní produkty EUDR, kód 4415), a které nedávají výrobku charakteristické rysy. Na takové obalové materiály se Nařízení nevztahuje. Jedná se například o import relevantního produktu (např. palmový olej), dodávaného za použití ochranného obalu (např. na dřevěných paletách) nebo výrobek přepravovaný v dřevěném obalu (např. bedýnce).

Povinnost hospodářského subjektu předložit Prohlášení o náležité péči se vztahuje pouze na dovážený produkt (palmový olej); paleta sloužící výlučně na převoz není relevantním produktem a je nutné pouze prokázat nárok na uplatnění této výjimky. (EUDR, PŘÍLOHA I.) Tato výjimka na obalové materiály je pokynem Komise dále vztažena i na papírové obaly kódu 4819, sloužící výlučně ochraně/převozu jiného výrobku.

Důležité je dále rozlišit, zda tyto obaly nedodávají produktu specifický charakter. (GUID, KAP.7A; 2658/87, HLAVA I. A 5)

Je nicméně zásadní upozornit na situaci, kdy hospodářský subjekt dováží do EU obaly (např. přepravní palety) samostatně, a tyto následně používá na balení/ochranu/převoz jiných výrobků. Při importu těchto obalů je hospodářským subjektem, neboť je uvádí na trh EU jako samostatný produkt, musí vykonat náležitou péči a předložit Prohlášení. Pokud jsou následně tyto obaly používány výlučně na ochranu a převoz jiných výrobků, nevztahují se na ně již žádné povinnosti z Nařízení.

Obdobně jako v případě výše popsané výjimky na obaly jsou z působnosti Nařízeny vyjmuty uživatelské příručky či návody k použití, pokud jsou součástí dodávky jiného produktu (nejsou dodávány samostatně).

Nedodržení může být tvrdě pokutováno až 4 % celkového ročního obratu společnosti. 

Hrozící sankce – jaké je riziko?

• Pokuty až 4 % ročního obratu – citelný zásah do vašeho podnikání. (s možností zvýšení rozsahu nezbytném pro zajištění neziskovosti)
• Okamžité předběžné opatření – zadržení šarží na celnici, následná konfiskace příslušného zboží nebo příjmů získaných z transakce.
• Dočasný zákaz obchodování s produkty – riziko výpadku příjmů a ztráty zákazníků.
• Platí presumpce viny – do doby rozhodnutí příslušného úřadu může být pozastaven obchod v rámci dané geolokalizace.
• Zveřejnění porušení nařízení – poškození dobrého jména (reputace).
• Dodatečné náklady na nápravu – inventury, dokumentace, sankční poplatky.
• Odpovědnost za celý dodavatelský řetězec – možné právní následky.
• Dočasné vyloučení ze zadávání veřejných zakázek. (pokud to projde, jestli ne, nahradit veřejné financování)

POZOR

Nařízení obrací důkazní břemeno a klade jej na žalovaného, který musí poskytovat správné informace příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Tyto informace musí prokázat, že po datu uzávěrky nedošlo k žádnému odlesňování. Musí to udělat před odesláním produktů.

Podobné regulativní rámce již byly zavedené dříve i v jiných oblastech světa – jedná se např. o U.S. Forest Act (2024), China Forest Law (2019), či UK Environment Act (2021) ve Velké Británii.

Účinnost nařízení

V případě uvedení produktu na trh během období legisvakance, tj. mezi vstupem v platnost a nabytím účinnosti (29. 6. 2023–30. 12. 2025), v případě mikro a malých podniků 29. 6. 2023–30. 6. 2026) a následného dalšího obchodování / použití k výrobě odvozeného produktu (a to i po uplynutí tohoto přechodného období) jsou povinnosti všech osob v rámci konkrétního dodavatelského řetězce omezeny na prokázání uvedení konkrétního produktu na trh během tohoto přechodného období. Takovým dokladem může být v případě dovozu celní deklarace, u domácí produkce pak např. dodací list, proforma faktura, CMR, nákladní list aj.

Důležité odkazy

• Oficiální dokumenty / weby

Guidance on EU Deforestation Regulation – „vodítka“ vydaná Evropskou komisí

https://green-business.ec.europa.eu/deforestation-regulation-implementation_en

https://environment.ec.europa.eu/topics/forests/deforestation_en

Příručka k IT systému

Často kladené Otázky a odpovědi

• Doprovodné dokumenty zpracované ÚHÚL

Průvodce EUDR (PDF) Průvodce přibližuje celé nařízení, především se zabývá povinnostmi, které musí plnit hospodářské subjekty i obchodníci obchodující s vyjmenovanými komoditami.