Připravovaná opatření zacílí povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti na největší společnosti, u kterých je pravděpodobnější největší dopad na lidi a životní prostředí, a zajistí, aby nezatěžovaly menší společnosti. Komise stanovila svou vizi, jak učinit ekonomiku EU prosperující a konkurenceschopnější, na základě doporučení Draghiho zprávy. Cílem prvních dvou tzv. souhrnných balíčků zjednodušujících opatření je toho dosáhnout. Tento první balíček obsahuje kroky:

- k tomu, aby přehled o udržitelnosti byl dostupnější a efektivnější

- k posílení mechanismu úpravy uhlíkových hranic pro spravedlivější obchod

- ke zjednodušení due diligence na podporu odpovědných obchodních praktik

- k otevření příležitostí v evropských investičních programech

Návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě k posouzení a přijetí.

Ve svém pracovním programu na rok 2025 Komise oznámila řadu opatření k řešení překrývajících se, zbytečných nebo nepřiměřených pravidel, která vytvářejí překážky pro společnosti z EU. Společně s těmito opatřeními chce Komise do konce svého mandátu v roce 2029 snížit administrativní zátěž o 25 % a o 35 % pro malé a střední podniky.

Zpřístupnění a zefektivnění podávání zpráv o udržitelnosti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) je nová směrnice EU o podávání zpráv o udržitelnosti podniků a nahrazuje dříve platnou směrnici o vykazování nefinančních informací (NFRD). Směrnice zásadně mění požadavky na podávání nefinančních zpráv.

Hlavní změny v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD a taxonomie EU) se konkrétně budou týkat:

- vyjmou přibližně 80 % společností z oblasti působnosti CSRD, čímž se povinnost podávat zprávy o udržitelnosti zaměří na největší společnosti, u nichž je pravděpodobnější, že budou mít největší dopad na lidi a životní prostředí, tj. pouze na společnosti s více než 1000 zaměstnanci,

- zajistí, aby požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti u velkých společností nezatěžovaly menší společnosti v jejich hodnotových řetězcích;

- odloží o dva roky (do roku 2028) požadavky na podávání zpráv pro společnosti, které v současnosti spadají do oblasti působnosti CSRD a které mají povinnost podávat zprávy od roku 2026 nebo 2027.

Cílem bude snížit zátěž spojenou s ohlašovací povinností v rámci taxonomie EU a omezit ji na největší společnosti (odpovídající oblasti působnosti směrnice CSDDD), přičemž ostatním velkým společnostem v budoucí oblasti působnosti směrnice CSRD zachovat možnost dobrovolného podávání zpráv. Očekává se, že to přinese významné úspory nákladů menším společnostem a zároveň umožní podnikům, které chtějí mít přístup k udržitelnému financování, aby v tomto vykazování pokračovaly.

Dále dojde k zavedení prahu finanční významnosti pro vykazování taxonomie a snížení šablon pro vykazování přibližně o 70 %.

Dojde ke zjednodušení nejsložitějších kritérií „Neškodit významně“ (DNSH) pro prevenci a omezování znečištění v souvislosti s používáním a přítomností chemických látek, která se horizontálně vztahují na všechna hospodářská odvětví v rámci Taxonomie EU – jako první krok k revizi a zjednodušení všech těchto kritérií DNSH.

Upraví se mimo jiné hlavní klíčový ukazatel výkonnosti bank založený na taxonomii, ukazatel ekologických aktiv (GAR). Banky budou moci ze jmenovatele GAR vyloučit expozice, které se týkají podniků, jež jsou mimo budoucí působnost CSRD (tj. podniků s méně než 1000 zaměstnanci a obratem 50 milionů EUR).

Zjednodušení mechanismu úpravy hranic uhlíku (CBAM) pro spravedlivější obchod

Mechanismus úpravy uhlíkových hranic EU (CBAM) je uhlíkový tarif na uhlíkově náročné produkty, jako je ocel, cement a část elektřiny dovážené do Evropské unie. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích („uhlíkové vyrovnání“) se vztahuje na dovoz zboží pocházejícího ze zemí ležících mimo EU, při jehož výrobě vznikají ve velké míře skleníkové plyny. Uhlíkovému vyrovnání podléhá následující zboží:

• cement,
• elektřina,
• hnojiva,
• železo a ocel,
• hliník,
• vodík,
• výrobky z výše uvedeného zboží.

Podrobný výčet zboží, na které se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je uveden v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956​.​​

Zavedení uhlíkového vyrovnání je rozděleno do dvou fází.  V přechodném období (od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2025) platí pouze oznamovací povinnost (čl. 35 nařízení CBAM). Od 1. 1. 2026 dochází k plnému fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Cílem zavedení uhlíkového vyrovnání je snížení emisí skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého, oxidu dusného a zcela fluorovaných uhlovodíků. Dovážet zmíněné zboží budou moci pouze držitelé tzv. certifikátů CBAM (také označování jako deklaranti CBAM), které budou prodávat členské státy EU.

Hlavní změny týkající se CBAM budou:

Malé dovozce, většinou malé a střední podniky a fyzické osoby, osvobodí od povinnosti CBAM. Jedná se o dovozce, kteří dovážejí malé množství zboží CBAM, jež představuje velmi malé množství vložených emisí vstupujících do Unie ze třetích zemí. Funguje to tak, že se zavede nová kumulativní roční prahová hodnota CBAM ve výši 50 tun na dovozce, čímž se odstraní povinnosti CBAM pro přibližně 182 000 neboli 90 % dovozců, většinou malých a středních podniků, a zároveň se stále bude vztahovat na více než 99 % emisí v oblasti působnosti.

Zjednoduší se pravidla pro společnosti, které zůstávají v působnosti CBAM: autorizace deklarantů CBAM, jakož i pravidla související s povinnostmi CBAM, včetně výpočtu vložených emisí a požadavků na podávání zpráv.

Zlepší se dlouhodobá účinnost CBAM posílením pravidel, aby se zabránilo jejich obcházení a zneužívání.

Toto zjednodušení předchází budoucímu rozšíření CBAM na další odvětví ETS, a navazující zboží, po němž bude následovat nový legislativní návrh na rozšíření působnosti CBAM na začátku roku 2026.