PFAS jednoznačně představují celosvětový problém. Byly testovány hladiny čtyř vybraných perfluorovaných kyselin (PFAA) – kyseliny perfluoroktansulfonové (PFOS), kyseliny perfluoroktanové (PFOA), kyseliny perfluorhexansulfonové (PFHxS) a kyseliny perfluorononanové (PFNA) v různých globálních environmentálních médiích (tj. dešťová voda, půdy a povrchové vody). Mimo jiné bylo prokázáno, že úrovně PFOS v dešťové vodě v některých oblastech ve vnitrozemí Evropské unie jsou často nad normou environmentální kvality pro povrchové vody. Je velmi důležité, aby využití těchto látek bylo co nejrychleji omezeno.

Omezení používání per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS) je tedy prioritou, aby se omezilo jejich uvolňování do životního prostředí a z toho vyplývající znečištění. Při zacházení s tak rozsáhlou a heterogenní třídou látek je pro optimalizaci monitorovacích systémů nezbytné identifikovat ty, které vyvolávají největší obavy.

Analýza PFAS ve vodách, hasicích pěnách i v dalších typech vzorků je nezbytná pro důsledné monitorování těchto nebezpečných kontaminantů životního prostředí. Výskyt PFAS v hasicích pěnách představuje významný zdroj potenciální kontaminace, a proto je jejich sledování a analýza klíčová jak pro prevenci, tak pro efektivní řízení environmentálních rizik.

Stále však chybějí komplexní informace o rozsahu kontaminace PFAS v různých lokalitách, přičemž Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Dostupná data jsou navíc často omezena pouze na omezený počet sledovaných analytů, což může vést k podhodnocení skutečného rozsahu problému. Z těchto důvodů je nutné v monitoringu životního prostředí pokračovat a rozšiřovat jej, a to jak využitím cílených analytických metod, tak i metod umožňujících stanovení celkového obsahu PFAS. Pouze kombinací těchto přístupů lze získat komplexní přehled o výskytu a šíření PFAS.

• Omezení hasicích pěn: Od 4. prosince 2025 platí zákaz používání pěn s PFOA (pěny kategorie C8 se nesmí používat k hašení ani skladovat, jak v průmyslu tak v domácnostech) a od 10. dubna 2026 se omezí používání pěn s PFHxA (při výcviku a testování, pokud není zabráněno únikům)
• Omezení PFCA (C9-C14): Od února 2023 platí zákaz výroby a uvádění na trh delších perfluorkarboxylových kyselin. 

• Přechodná období: Pro různá použití (např. přenosné přístroje, hasicí přístroje na letištích) jsou stanovena přechodná období od 12 měsíců do 10 let (podniky SEVESO).
• Zákaz výcviku a testování: Použití pěn s určitými PFAS je zakázáno při výcviku a testování, pokud nelze zabránit únikům.
• Bezfluorové alternativy: Dojde k přechodu na pěnidla bez fluoru, což si vyžádá přizpůsobení techniky, výměnu pěnidel a dekontaminaci zařízení.
• Povinnosti uživatelů: Uživatelé musí zajistit, aby všechny uniklé pěnidla a odpady byly řádně ekologicky zlikvidovány. Nová pěnidla a přístroje budou muset mít označení bez PFAS (nebo s limitem)

Ode dne 23. října 2026 při použití PFAS v hasicích pěnách v koncentraci 1 mg/l nebo vyšší pro sumu všech PFAS uživatel:

1. zajistí, aby se hasicí pěny používaly pouze při požárech zahrnujících hořlavé kapaliny (požáry třídy B);
2. zajistí snížené emise do složek životního prostředí a přímou expozicí člověka hasicím pěnám sníží na co nejnižší úroveň, která je technicky a prakticky možná
3. zajistí oddělené shromažďování zásob nevyužité hasicí pěny a odpadu obsahujícího PFAS, včetně odpadních vod, které pocházejí z použití hasicí pěny, je-li to technicky a prakticky možné, a zajistí, aby se s nimi zacházelo za účelem zpracování tak, aby obsažené PFAS byly zničeny nebo nevratně změněny
4. vypracuje „plán řízení pro hasicí pěny obsahující PFAS“ specifické pro použití hasicí pěny obsahující PFAS, který zahrnuje:

• informace o podmínkách použití a objemech hasicích pěn na místě, které dokládají, jak jsou splněny podmínky stanovené v písmenech b)
• informace o shromažďování a odpovídajícím zpracování podle písmene c)
• informace o typu a metodách čištění a údržby přístrojů
• plány, které mají být provedeny v případě případného úniku/rozprášení hasicí pěny, případně včetně dokumentace následných opatření
• strategie nahrazování hasicích pěn obsahujících PFAS hasicími pěnami bez fluoru

Plán řízení se každoročně přezkoumává a musí být k dispozici příslušným orgánům pro účely kontroly po dobu nejméně 15 let.

Zároveň platí povinnost označování všech pěn, zásob a odpadních vod s koncentrací PFAS 1 mg/l a více upozorněním: „POZOR: Obsahuje per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS)“.

Důraz je kladen i na bezpečné nakládání s odpady. Komise určila, že biologické čištění odpadních vod není vhodné, protože PFAS nerozkládá, a že spalování odpadů s PFAS musí probíhat při teplotě minimálně 1100 °C, aby byly látky zcela zničené nebo nevratně přeměněné.

Tento komplexní přístup má zabránit „politováníhodnému nahrazení“ – tedy situaci, kdy by zakázané PFAS byly nahrazeny jinými fluorovanými variantami s obdobnými vlastnostmi a riziky. Omezení proto cílí na celou třídu PFAS bez výjimky podskupin. Evropa tak sjednocuje přístup k omezení těchto látek, který dosud měl každý stát jiný, a zabraňuje rozdílným národním regulacím narušujícím vnitřní trh.

Podniky by nyní měly přecházet na novou generaci bezfluorových pěn na bázi polymerů (FFF - Fluorine Free Foams), které jsou na trhu k dispozici už několik let. Proces výměny zahrnuje také ekologickou likvidaci starých fluorovaných hasiv a dekontaminaci veškerého zařízení od zbytků PFAS.

Omezování PFAS (per- a polyfluoroalkylových látek) v EU probíhá formou legislativy (zejména nařízení REACH, ale i nařízení POPs), která postupně zakazuje výrobu, uvádění na trh a používání těchto perzistentních látek v různých aplikacích, jako jsou hasicí pěny, textilie a obaly, s cílem chránit zdraví a životní prostředí.

Dalším opatřením je nařízení EP a Rady 2019/1021, jež stanovuje omezující podmínky pro použití nebo uvádění výrobků s obsahem perfluorovaných látek na trh Evropské unie. Podle čl. 3 tohoto nařízení se výroba, uvádění na trh a používání látek uvedených v příloze I nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, zakazují. V případě PFOS, jejich solí a příbuzných látek, které se na PFAS rozkládají, mohou být tyto látky přítomny ve směsích nebo předmětech jen jako nezáměrná stopová kontaminující látka (čl. 4, odst. 1., písm. b), a to v množstvích, která jsou specifikována v příloze I nařízení. Tato příloha byla pro PFOS několikrát novelizována za účelem zpřísnění nezáměrné kontaminace. Použití PFOS v technologii tvrdého pochromování (Cr6+) v uzavřených systémech bylo možné do 7. září 2025. Členský stát mohl do 7. září 2024 požádat o výjimku na výše uvedený účel, ta mohla být dána na dobu maximálně 5 let. Formou výjimky dle nařízení 2019/1021 mohla být povolena výroba, uvedení na trh a použití PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA pro další vybrané stanovené účely.

V roce 2024 nařízením Komise (EU) 2024/2462 byly stanoveny nové omezující podmínky týkající se kyseliny per­fluorhexanové (PFHxA), jejich solí a příbuzných látek, jež se na PFHxA mohou rozkládat. Od 10. dubna 2026 je nelze uvádět na trh ani používat v koncentraci rovné nebo vyšší než 25 ppb pro sumu PFHxA a jejích solí nebo 1 000 ppb pro sumu látek příbuzných PFHxA v hasicích pěnách a pěnových hasicích koncentrátech pro veřejné hasičské sbory – s výjimkou případů, kdy tyto sbory zasahují při průmyslových požárech v závodech, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, a od 10. října 2029 v hasicích pěnách a pěnových hasicích koncentrátech pro civilní letectví. Ve výše uvedených koncentracích se od 10. října 2026 nesmí dále uvádět na trh a používat PFHxA v textiliích, usních, kožešinách a kůžích, v oděvech a souvisejících doplňcích pro širokou veřejnost, v obuvi pro širokou veřejnost, v papíru a lepence používaných jako materiály určené pro styk s potravinami v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1935/2004, ve směsích pro širokou veřejnost a kosmetických přípravcích ve smyslu čl. 2, odst. 1, písm. a) nařízení (ES) č. 1223/2009.

Průmysl postupně hledá bezpečnější alternativy, zatímco se řeší přechodná období a výjimky pro kritické oblasti, a probíhá rozsáhlé vědecké a socioekonomické hodnocení celého procesu. 

Návrh připravily úřady z Dánska, Německa, Nizozemska, Norska a Švédska, které v roce 2023 předložily první verzi. Od té doby proběhla půlroční konzultace, do níž se zapojily tisíce zainteresovaných subjektů – shromáždilo se více než 5 600 připomínek. Na základě tohoto rozsáhlého zpětného hodnocení byl dokument zásadně přepracován.

Nově do něj přibyly i sektory, které nebyly v původním návrhu zmíněny. Patří mezi ně například:

• tiskové aplikace,
• těsnění a maziva,
• strojírenské aplikace,
• medicínské použití (obaly léčiv, farmaceutické pomocné látky),
• vojenské využití a výbušniny,
• technické textilie,
• širší průmyslové aplikace (např. rozpouštědla a katalyzátory).

Kromě úplného zákazu nebo zákazu s časově omezenými výjimkami se rovněž zvažují alternativní možnosti omezení, což by mohlo zahrnovat podmínky umožňující pokračování ve výrobě, uvádění na trh nebo používání PFAS. Tato úvaha je zvláště důležitá pro použití a odvětví, kde by zákaz mohl vést k nepřiměřeným socioekonomickým dopadům. Alternativní možnosti se zvažují mimo jiné pro tato použití:

• baterie;
• palivové články;
• elektrolyzéry.

Proporcionalita každé alternativní možnosti bude vyhodnocena a porovnána s původními dvěma možnostmi omezení, tj. úplný zákaz nebo zákaz s časově omezenými výjimkami. Všechny aktualizované informace jsou podkladem pro průběžné hodnocení návrhu omezení výbory agentury ECHA.

Vědecké výbory Evropské chemické agentury (ECHA) pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) v současné době vyhodnocují návrh na omezení PFAS v EU/EHP spolu s připomínkami obdrženými během šestiměsíční konzultace. Toto hodnocení se provádí po částech a zaměřuje se na různé sektory, které by mohly být potenciálním omezením dotčeny. Tato aktualizovaná zpráva, nazvaná „Podkladový dokument“, je v současné době vyhodnocována výbory a bude tvořit základ pro jejich stanoviska.   

Aby bylo možné takový krok posoudit, je nezbytné detailně porozumět tomu, kde všude se PFAS používají a jak zásadní roli hrají v jednotlivých sektorech ekonomiky.   

Které PFAS aplikace mohou být navrhovaným omezením nejvíce ovlivněny? 

Pokovování kovů a výroba kovových produktů 

Navrhované omezení může ovlivnit procesy, jako je tvrdé a dekorativní chromování, anodizace či další povrchové úpravy. PFAS zde přispívají ke stabilitě procesních lázní, kontrole tvorby aerosolů a kvalitě výsledného povlaku.  

Zdravotnické prostředky  

Ve zdravotnických prostředcích se PFAS používají v implantátech, katetrech, sterilizačních plynech i obalových materiálech, a to pro zajištění chemické odolnosti, stability a dlouhodobé funkčnosti. Potenciální omezení se proto může dotknout jak výrobních procesů, tak regulačních požadavků na bezpečnost a kvalitu. 

Maziva 

V segmentu maziv PFAS poskytují tepelnou, oxidační a chemickou stabilitu, která je zásadní pro provoz v náročných podmínkách. Omezená dostupnost alternativ může mít dopad na životnost zařízení, údržbové intervaly i celkovou spolehlivost provozu. 

Elektronika a polovodiče 

Elektronika a polovodiče jsou sektorem, který bude do mapování doplněn po finálním projednání v SEAC. Přestože zatím nejsou v tabulce plně rozepsány, očekává se, že půjde o jednu z nejdůležitějších kategorií v nadcházejícím posouzení. 

Mapování PFAS tak poskytuje klíčové podklady pro SEAC při určování toho, které aplikace mohou být omezením nejvíce dotčeny a jaké požadavky bude nutné zohlednit v budoucí regulaci.