Právní odpovědnost v ochraně životního prostředí

V právu životního prostředí České republiky je třeba rozlišovat odpovědnost:

• za porušování právem stanovených povinností
• za majetkovou škodu
• za ekologickou újmu (zákony č. 17/1992 Sb. o ochraně životního prostředí v platném znění a č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě v platném znění)

Odpovědnost za protiprávní jednání právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti (organizací a podnikatelů) v České republice v současnosti upravuje správní a trestní právo, jde o objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost za protiprávní jednání, bez ohledu na zavinění.

Pro vznik odpovědnosti stačí prokázat, že došlo k protiprávnímu jednání, ze kterého vyplývá škodlivý následek a rovněž příčinnou souvislost (tzv. causální nexus) mezi tímto jednáním a následkem. Řízení o protiprávním jednání osob při výkonu podnikatelské činnosti je upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád).

Nejprve se zkoumá, zda jde o přestupek upravený ve zvláštním složkovém právním předpisu, poté lze čin postihovat s využitím přestupkového zákona, nebo popř. také prostřednictvím občanského zákoníku (odpovědnost za škody, předcházení hrozícím škodám). Možnosti hájit práva a právem chráněné zájmy, související se zásahy do životního prostředí, však jednotlivcům nabízí i právo občanské. Kromě institutů soukromo-právní odpovědnosti a ochrany tzv. sousedských práv lze v této souvislosti uvažovat i o institutu ochrany osobnosti podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. od 1. ledna 2014.

Nový přestupkový zákon (č. 250/2016 Sb.) sjednocuje právní úpravu odpovědnosti za správní delikty fyzických (nepodnikajících i podnikajících) osob a právnických osob. Nově tak bude přestupek zahrnovat vedle stávajících přestupků fyzických osob i jiné správní delikty fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Toto lze považovat za největší přínos nové právní úpravy přestupkového práva. Nový přestupkový zákon komplexně upravuje základy a podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy sankcí a pravidla pro jejich ukládání včetně řízení o přestupku. Skutkové podstaty přestupků budou i nadále upraveny v sankčních ustanoveních zvláštních zákonů upravujících výkon státní správy na jednotlivých úsecích. Důvodem je, že skutkové podstaty přestupků jsou obvykle založeny na porušení povinností stanovených těmito zvláštními zákony. Vedle zvláštních zákonů jsou některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy upraveny zákonem o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb.), který byl přijat spolu s novým přestupkovým zákonem. Zákon o odpovědnosti za přestupky obsahuje obecná pravidla procesního i hmotněprávního charakteru. Na rozdíl od původního zákona tento nový předpis neobsahuje skutkové podstaty přestupků. Ty jsou kompletně přemístěny do zvláštních zákonů, případně do nového zákona o některých přestupcích. Obecná pravidla a principy stanovené zákonem o odpovědnosti za přestupky přitom budou platit společně pro všechny skutkové podstaty přestupků.

Pojem přestupek

Nová systematika se promítla do pojmu přestupku, jak je zákonem definován. Přestupkem se myslí společensky škodlivé protiprávní jednání, které je v zákoně za přestupek výslovně označeno, nejde-li však zároveň o trestný čin. Zákon tak přichází s tzv. materiálně-formálním pojetím přestupku. Jinými slovy podle nové úpravy nestačí naplnit skutkovou podstatu přestupku, musí být zároveň splněn i základní předpoklad, který představuje společenská škodlivost. Materiální přístup zákonodárce zvolil proto, že právě v oblasti správního trestání se lze častěji setkat s tzv. bagatelním porušováním práva. Takové jednání sice formálně naplní znaky skutkové podstaty, vzhledem k jeho mizivé (či absentující) škodlivosti však nemá smysl čin stíhat.

Tzv. jiné správní delikty

Podstatné je, že pojem přestupek bude nově zahrnovat kromě přestupků v dosavadním slova smyslu také tzv. jiné správní delikty. Jejich skutkové podstaty jsou nyní roztroušeny v řadě zvláštních zákonů. Dosud pro jiné správní delikty neplatila obecná úprava zákona o přestupcích, což představovalo závažný problém. Úprava odpovědnosti, zásad správního trestání či procesních specifik byla buď roztříštěna v jednotlivých zákonech, nebo chyběla úplně. Jako příklad může posloužit řízení o správních deliktech, pro které neexistovala speciální úprava, a tak se doposud postupovalo podle správního řádu téměř bez výjimek, jež by zohledňovaly odlišnosti tohoto řízení. Tato skutečnost vedla k tomu, že se začala v praxi analogicky používat pravidla přestupkového řízení či principy trestního práva.

V případě naplnění skutkové podstaty trestného činu probíhá řízení podle trestního zákona.

Zákon č. 40/2009 Sb. trestní v platném znění
Hlava VIII Trestné činy proti životnímu prostředí (§ 293 - § 308)

§ 293

Poškození a ohrožení životního prostředí

1. Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
2. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně,
• spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
• způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí,
• je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo
• spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

§ 294

Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti

1. Kdo v rozporu s jiným právním předpisem z hrubé nedbalosti poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo z hrubé nedbalosti takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
2. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
• způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, nebo
• je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.

§ 294a

Poškození vodního zdroje

1. Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

§ 295

Poškození lesa

1. Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebo
• vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa.

§ 296

Společné ustanovení

1. Větším územím podle § 293 a 294 se rozumí území o rozloze nejméně tři hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se sčítají.
2. Celkovou větší plochou lesa podle § 295 se rozumí plocha větší než jeden a půl hektaru a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než tři hektary.
3. Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu.

§ 297

Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek

1. Kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je k tomu povinen, nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
• jako člen organizované skupiny, nebo
• opětovně.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
• těžkou újmu na zdraví,
• závažné a rozsáhlé poškození jakosti vody, živočišných nebo rostlinných druhů nebo jejich částí, nebo
• poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.
4. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

§ 298

Neoprávněné nakládání s odpady

1. Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
2. Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
3. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
• spáchá-li takový čin opětovně.
4. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
• získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
• týká-li se takový čin nebezpečného odpadu.

§ 298a

Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu

1. Kdo v rozporu s jiným právním předpisem v nikoli malém rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně,
• spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
• spáchá takový čin ve značném rozsahu.

§ 299

Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami

1. Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.
3. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
• spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
• způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny.
4. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
• spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
• způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny.

§ 300

Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti

1. Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

§ 301

Poškození chráněných částí přírody

1. Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

§ 302

Týrání zvířat

1. Kdo týrá zvíře
• zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
• surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
• byl-li za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, nebo
• způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.
3. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat.

§ 303

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti

1. Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat.

§ 304

Pytláctví

1. Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch,
• spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí,
• spáchá-li takový čin zvlášť zavrženíhodným způsobem, hromadně účinným způsobem nebo v době hájení, nebo
• byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

§ 305

Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat

1. Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává látku s thyreostatickými, gestagenními, androgenními, estrogenními nebo jinými hormonálními účinky, beta-agonisty nebo jinou látku určenou ke stimulaci užitkovosti hospodářských zvířat nebo přípravek obsahující takovou látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem používá léčiva za účelem zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat nebo je za tím účelem vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává.
3. Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
• jako člen organizované skupiny,
• opětovně,
• v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
• ve značném rozsahu.
4. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
• jako člen organizované skupiny působící ve více státech,
• v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
• ve velkém rozsahu.

§ 306

Šíření nakažlivé nemoci zvířat

1. Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

§ 307

Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin

1. Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci nebo škůdce užitkových rostlin, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci nebo takového škůdce.

Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v platném znění

§ 7

Trestné činy

Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to (v oblasti ochrany životního prostředí tyto):

• poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293 trestního zákoníku),
• poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294 trestního zákoníku),
• poškození vodního zdroje (§ 294a trestního zákoníku),
• poškození lesa (§ 295 trestního zákoníku),
• neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§ 297 trestního zákoníku),
• neoprávněné nakládání s odpady (§ 298 trestního zákoníku),
• neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (§ 298a trestního zákoníku),
• neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299 trestního zákoníku),
• neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300 trestního zákoníku),
• poškození chráněných částí přírody (§ 301 trestního zákoníku),

§ 8

Trestní odpovědnost právnické osoby

1. Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak
• statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
• ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a,
• ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
• zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení („zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a až c, jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2.
2. Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán
• jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a až c, nebo
• zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a až c anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a až c neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
3. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže
• k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby,
• právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby,
• právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo
• jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.

§ 9

Pachatel, spolupachatel a účastník

1. Pachatelem trestného činu je právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobem uvedeným v tomto zákoně.
2. Pachatelem je i právnická osoba, která k provedení činu užila jiné právnické nebo fyzické osoby.
3. Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob uvedených v § 8 odst. 1 a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby. Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama.

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění:

§ 58

1. Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.
2. Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
3. Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.
4. Při stanovení výše pokuty obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Zákon č. 89/2012 Sb. občanský v platném znění

Věci a jejich rozdělení §§ 489 až 544

§ 489 až 492

1. Věc v právním smyslu („věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho. Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

§ 494

1. Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

§ 507

1. Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé

Právní jednání §§ 545 až 645

§§ 545 - 547

1. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

Omezení vlastnického práva §§ 1013 až 1023

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Toto se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy §§ 2894 až 2971

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

Škoda z provozní činnosti

§ 2924

1. Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

§ 2925

1. Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu.
2. Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem.
3. Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.

§ 2939

1. Škodu způsobenou vadou movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití nahradí ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem.
   Společně a nerozdílně s uvedenými osobami hradí škodu i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání. Škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla; není-li tento den znám, pak v den, kdy byla škoda zjištěna.

§ 2941

1. Výrobek je vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh.

§ 2942

1. Povinnosti k náhradě škody způsobené vadou výrobku se škůdce zprostí, jen prokáže-li, že škodu zavinil poškozený nebo ten, za jehož čin poškozený odpovídá. Povinnosti k náhradě škody se tato osoba rovněž zprostí, prokáže-li, že
• výrobek na trh neuvedla,
• lze důvodně předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek na trh uveden, nebo že nastala později,
• výrobek nevyrobila pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely, ani že výrobek nevyrobila nebo nešířila v rámci své podnikatelské činnosti,
• vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo
• stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí

§ 2987

1. Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků.