Pro dovozce budou od té chvíle platit nové povinnosti při dovážení vybraného zboží do EU.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism, zkráceně CBAM) je nástroj Evropské unie pro stanovení spravedlivé ceny za uhlík uvolněný při výrobě zboží, které se dováží do EU, a zároveň pro podporu čistší průmyslové výroby v zemích mimo EU. V praxi si tak dovozci budou kupovat certifikáty CBAM odpovídající ceně uhlíku, která by byla zaplacena v případě, že by se na výrobu daného zboží použila pravidla stanovování ceny uhlíku platná v EU. Zpočátku se bude CBAM vztahovat na dovoz určitého zboží, konkrétně půjde o ocel a železo, cement, hliník, hnojiva a elektřinu. Mezi toto zboží má také spadat vodík. Dovozci těchto komodit se budou muset nejdříve zaregistrovat u jedné z národních autorit v rámci EU, od které si zakoupí tzv. emisní certifikáty. Jeden emisní certifikát se bude rovnat jedné tuně CO2 a jeho cena se bude odvíjet od průměrné týdenní ceny emisní povolenky tak, aby došlo k rovnováze nákladů pro výrobce uvnitř i vně EU. Zároveň bude možné cenu snížit, pokud dovozce prokáže, že již v zemi původu výrobku uhradil určitou cenu uhlíku podle svých národních pravidel. Každý rok do konce května bude muset každý importér deklarovat množství zboží a množství skleníkových plynů vyprodukovaných při jejich výrobě v předchozím roce. Na základě toho odevzdá potřebné množství již zakoupených emisních certifikátů. S emisními certifikáty, na rozdíl od emisních povolenek, nebude možné obchodovat na trhu.

Aby nedocházelo k diskriminaci zahraničních dovozců, kteří by platili za emisní certifikáty, zatímco unijní výrobci by nadále dostávali emisní povolenky zdarma, bylo rozhodnuto, že EU bude od bezplatného alokování povolenek postupně upouštět. Zavádění mechanismu uhlíkového vyrovnání a vyřazování bezplatných povolenek by mělo jít ruku v ruce. Podle nově vydaného nařízení začne tento proces v roce 2023 a do konce roku 2025 by trvalo tzv. přechodné období. Dovozci mají nově povinnost registrace a ohlášení svých výrobků a souvisejících emisí, jejich dovoz by však ještě nebyl podmíněn nákupem emisních certifikátů. Od roku 2026 by měl být systém spuštěn naplno. Výtěžek z plateb za emisní certifikáty by měl být novým příjmem do evropského rozpočtu, ze kterého by byla dále financována zelená transformace. Peníze by měly být použity primárně na rozvoj nových technologií na snižování emisí skleníkových plynů.

Odkaz na nařízení zde: Nařízení EP a Rady č. 2023/956