V přechodném období, tj. od 1. července 2023 do 1. července 2024 (obdobně jako u nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. - NSZ) se podle něj bude postupovat pouze u záměrů, které jsou vyhrazenými stavbami podle přílohy č. 3 NSZ, stavbami s nimi souvisejícími anebo stavbami tvořícími s nimi soubor staveb.

U ostatních staveb se bude postupovat podle dosavadních předpisů a zákon o JES se pro ně začne používat od 1. července 2024. Vydávání JES podléhají:

·         záměry, které jsou následně povolovány podle NSZ

·         záměry, jež podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (záměry vyžadující EIA), a to i v případě, kdy podléhají následnému povolování podle jiného než stavebního zákona (např. horního zákona – řízení o stanovení dobývacího prostoru nebo řízení o povolení hornické činnosti vedené obvodním báňským úřadem).

Zákon pro všechna tato řízení, pro něž bude JES podkladem, zavádí zkratku následné řízení. U záměrů EIA bude tedy JES vydáváno také, ale možnost zahrnutí EIA do JES bude fakultativní. Bude záležet na volbě stavebníka, zda by JES bylo vydáváno v rámci procesu EIA (pak bude JES současně stanoviskem EIA), nebo až později, po vydání stanoviska EIA. V každém případě i zde bude JES nahrazovat správní úkony vydávané doposud dotčenými orgány samostatně. JES bude konkrétně vydáváno v těchto případech:

·         zákon o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb.),

·         zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) – souhlas k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, povolení ke kácení dřevin, souhlas k umísťování a povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (tzv. druhová ochrana),

·         zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (zákon č. 334/1992 Sb.) – souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,

·         lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb.) – závazné stanovisko v případech, kdy jsou dotčeny zájmy chráněné lesním zákonem, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa, resp. o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa,

·         zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.),

·         vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.) – souhlas ke stavbám, zařízením nebo činnostem, které mohou ovlivnit vodní poměry, závazné stanovisko v případech, pokud mohou být dotčeny zájmy podle vodního zákona,

·         zákon o pohřebnictví (zákon č. 256/2001 Sb.),

·         zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) – vyjádření k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

·         zákon o prevenci závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb.) – závazné stanovisko, pokud je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení podle NSZ, pokud realizace nového stavebního záměru situovaného v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky,

·         zákon o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) – závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím povolení podle NSZ z hlediska nakládání s odpady nebo vedlejšími produkty.

Kdy JES vydáváno nebude?

Z předmětu JES jsou vyňaty správní úkony vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro záměr nebo jeho část nacházející se ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti. Pro záměr nebo jeho část nacházející se na území národního parku JES nenahrazuje ani správní úkony vydávané podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního zákona. Zde uvedené úkony podléhají vydání tzv. společného rozhodnutí podle § 82 zákona o ochraně přírody a krajiny. Z hlediska ochrany přírody se totiž jedná o nejcennější území, s výrazným veřejným zájmem na jeho ochraně, proto má být rozhodování o zásazích do něj předmětem samostatného posouzení a rozhodnutí specializovaných orgánů.

Samostatně budou i nadále vydávána:

·         povolení provozního charakteru na úseku ochrany životního prostředí, tj. integrovaná povolení podle zákona o integrované prevenci,

·         povolení provozu tzv. vyjmenovaného stacionárního zdroje podle zákona o ochraně ovzduší,

·         povolení provozu zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu podle zákona o odpadech,

·         povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami podle vodního zákona.

Důvodem je jednak odlišný předmět těchto provozních povolení oproti povolením vydávaným podle NSZ, jednak poměrně časté změny tohoto typu povolení, kdy ale na zařízení nedochází k žádným stavebním úpravám ani ke změně v užívání stavby.

Žádost o vydání JES

O vydání JES může požádat přímo stavebník, a to ještě před řízením o povolení záměru – JES v podobě závazného stanoviska bude v takovém případě součástí žádosti o povolení záměru. Pokud JES není součástí žádosti o povolení záměru, pak o jeho vydání požádá příslušný úřad přímo stavební úřad v souladu s § 184 odst. 3 NSZ.

Kdo bude JES vydávat?

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydává JES, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud je takto založena jeho kompetence, je k vydání JES příslušné i v případě, že je EIA prováděna samostatně, tj. před podáním žádosti o vydání JES. Krajský úřad vydává JES v těchto případech (pro založení kompetence krajského úřadu postačí naplnění pouze jednoho z nich):

·         záměry EIA s výjimkou záměrů, kdy je k vydání JES příslušné MŽP (i zde je příslušnost založena také v případě, že je EIA prováděna samostatně),

·         vyžaduje-li záměr výjimku z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

·         je-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o výměře pozemku větší než 1 ha podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,

·         jsou-li záměrem dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší nebo rovné 1 ha podle lesního zákona,

·         jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona,

·         je-li součástí záměru stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, nebo

·         je-li součástí záměru nový objekt nebo nová stavba, které jsou umístěny v dosahu havarijních projevů podle zákona o prevenci závažných havárií.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává JES v ostatních případech, kdy k jeho vydání není příslušné ani MŽP, ani krajský úřad.

Pokuty až do výše 10 mil. Kč

Zákon o JES stanovuje skutkovou podstatu přestupku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Ta je naplněna, pokud jeden z výše uvedených subjektů nesplní některou z podmínek stanovených na základě JES podle tohoto zákona, rozhodnutím v následném řízení. Příslušným k projednání přestupku je ten správní orgán, který vydal JES, jehož podmínky byly porušeny. Zákon přináší poměrně vysoké horní hranice sazeb, ve kterých může být pachateli uložena pokuta. Za tento přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, podnikající fyzické osobě a právnické osobě až do výše 10 000 000 Kč.

Odkaz na nový zákon zde.

Odkaz na další podrobnosti na webu MŽP zde.