Návrh prošel těsnou většinou – pro hlasovalo 336 poslanců většinou z řad levicových či liberálních uskupení. Legislativu se podařilo odsouhlasit i navzdory silnému odporu pravicových stran. K nim se připojila i nejsilnější frakce v Evropském parlamentu (EP), Evropská lidová strana (EPP), která se zpočátku snažila návrh zcela shodit ze stolu. To se však nakonec nepodařilo.

Podle zprávy Evropské komise (EK) je více než 80 % evropské půdy silně postihnuto degradací životního prostředí způsobenou intenzivním zemědělstvím a odlesňováním. V Česku je pak velkým problémem vodní eroze půdy, která podle dat Ministerstva zemědělství ohrožuje až 60 % zemědělské půdy.

Na základě komisního návrhu by mělo být 10 % zemědělské půdy obnoveno. V přírodě by se opatření projevilo výsadbou krajinných prvků s vysokou rozmanitostí, jako jsou například živé ploty, stromořadí, remízky či rybníky. Podle europoslanců však stačí, aby členské státy „současný stav zlepšovaly a vykazovaly vzestupný trend bez pevně stanoveného cíle,“ zní v tiskové zprávě EP.

Komplikace pro farmáře? Odborníci tvrdí opak

Návrh se ovšem setkal s četnou kritikou zejména z řad zemědělců a na ně navázaného zpracovatelského průmyslu. Ti se obávají rozsahu celé právní normy. Komise plánuje do roku 2030 snížit používání chemických pesticidů o polovinu. Do stejného roku by navíc měla být zavedena opatření k obnově přírody na 30 % odvodněných rašelinišť v rámci zemědělského využití. Na výdaje spojené s podporou biologické rozmanitosti by měla Komise vyčlenit z víceletého finančního rámce přibližně 100 miliard eur.

Konkrétní způsob, jakým budou jednotlivé členské státy postupovat, si ale vlády zemí nastaví samy v tzv. národním plánu na obnovu přírody. Na jeho plnění by však měla dohlížet EK.

Zavedení normy rezonovalo v četných kruzích – a to jak z řad nevládních organizací, ale také firem, vědců a mládežnických organizací. Vědci v otevřeném dopise, který získal více než 6000 podpisů, vyzvali europoslance, aby návrh přijali, protože se jedná o „základní kámen potravinové bezpečnosti a lidského zdraví.“ V dopise také vyvrátili řadu mýtů. Z jejich výzkumu vyplývá, že ochrana a obnova přírody a omezení používání chemikálií a znečišťujících látek jsou zásadní pro udržení dlouhodobé produkce a zvýšení potravinové bezpečnosti.

K nim se navíc minulý týden, zřejmě poprvé v historii EP, přidalo i více než 60 stážistů Evropského parlamentu. Ti apelovali na své europoslance, aby návrh během zasedání podpořili.