Oblasti poradenství
- Nakládání s odpady
- Nakládání s obaly
- Chemické látky a směsi
- Ochrana ovzduší
- Vodní hospodářství - závadné látky vodám
- Prevence závažných havárií
- Integrovaný registr znečištění - IRZ
- Integrované povolení - IPPC
- Hlášení v oblasti OŽP do ISPOP
- Dobrovolné environmentální aktivity
- Ochrana přírody a krajiny - ochrana půdy
- PRÁVO v ochraně životního prostředí
- Ochrana veřejného zdraví
NASA: Rok 2023 bude asi nejteplejší v historii
V tuto chvíli je 2023 třetím nejteplejším zaznamenaným rokem v historii, uvedla vedoucí vědkyně amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) Sarah Kapnicková. Pravděpodobnost, že se stane nejteplejším rokem, je padesát procent, dodala.
Kromě globálního oteplování přispívá k tomuto trendu i cyklický jev El Niño, který ohřívá povrch oceánů. Odborníci předpovídají, že bude pokračovat i po příští zimě.
Americké vědce znepokojuje zejména teplota na povrchu oceánů. Podle údajů NOAA během posledních čtyř měsíců vždy padl nový rekord. „Více než čtyřicet procent oceánů v současnosti zažívá vlnu mořských veder,“ prohlásila Kapnicková. Tyto vlny veder mají potenciálně katastrofální důsledky pro druhy, které v oceánech žijí, zejména pro korály.
Nedávno celým světem proběhla zpráva o nejvyšší průměrné denní teplotě na hladině světových oceánů. To byl ale jen střípek mnohem větší a znepokojivější skládačky. Oceány šokují vědce už měsíce a vrchol má teprve přijít.
Letošní teploty povrchu oceánů zprůměrované z úplně celé planety se ještě těsně vejdou do horní hranice odhadů klimatických modelů a nedá se tak říct, že by byly zcela mimo očekávání.
O hodně dramatičtější obrázek se nám ale naskytne, když se zaměříme na severní Atlantik. Tam je odchylka od dlouhodobého průměru tak vysoká, že ji podle některých vědců nemohla způsobit jen klimatická změna, ale ještě něco dalšího.
Průměrná denní teplota povrchu světových oceánů nebo severního Atlantiku není žádným prázdným číslem. Jsou za ní konkrétní události, které mají negativní dopady na život v moři i na souši.
Jde o tzv. mořské horké vlny (v angličtině marine heatwaves). NOAA je definuje jako „období, kdy v oceánu přetrvávají abnormálně vysoké teploty, což má významné dopady na mořský život, obyvatele pobřeží a ekonomiky“. Podobně jako klasické letní horké vlny na souši jsou i mořské horké vlny stále častější, delší a intenzivnější.
Mořské horké vlny představují zátěž pro mořské ekosystémy a přispívají i ke vzniku extrémního počasí, které má přesah na souš.
Typickým příkladem je negativní dopad na mořské korály. U těch při vysokých teplotách dochází k takzvanému bělení, kdy umírají mikroskopické řasy na jejich povrchu a korál se tak stává zranitelnějším. Vymírání korálů pak znamená hrozbu pro celý pestrý korálový ekosystém, v němž žije velké množství druhů organismů.
K bělení a umírání korálů podle vědců letos už dochází v mělčích vodách na Floridě a panují obavy, že rok 2023 bude dalším rokem, kdy dojde i k masovému globálnímu bělení korálů.
