Bolševník velkolepý i pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace.

Pro Česko se jimi stanovují hlavně prioritní typy míst a druhy metod na zásahy proti invazním druhům. Ministerstvo životního prostředí nyní zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v ČR, jsou to první dva z plánovaných 20 druhů.

Na velkých plochách se ukazuje jako nejúčinnější použít herbicidy, tedy přípravky k hubení rostlin. Nejlépe takové, které se zaměří pouze na bolševník. Na místě se rozstříkají ve vhodnou dobu - tedy v květnu, kdy jsou porosty dobře průchodné a rostliny jsou vysoké jen asi půl metru.

Nejvhodnější je vyrýt kořen. I to má ale svá pravidla. Asi pět až 15 centimetrů pod zemí je třeba kořen přeseknout pod jeho krčkem. Kvůli jedovaté šťávě je nutné použití rukavic, nepromokavého oblečení a ochrany obličeje. Nejlépe na jaře, kdy má rostlina šťávy nejméně. Na konci léta a na podzim je také možné ostříhat květy a likvidaci celé rostliny nechat na jaro. Semínka je nutné spálit.

Kdo se bolševníků na zahradě nezbaví, tomu hrozí pokuta. "Zavlečení, vysazení nebo šíření invazních druhů lze hodnotit jako přestupek fyzické nebo právnické osoby a udělit pokutu do výše 10 tisíc korun, respektive do jednoho milionu," uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. 

Druhý druh, pajasan žláznatý se dnes řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodně cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. I tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady – způsobuje např. záněty kůže. Cílem ČR je tento invazní nepůvodní druh také vymýtit.

V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, resp. nájemců a uživatelů pozemků (včetně zvláštních užívacích práv, jako je právo myslivosti či rybářství) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, vztaženo k "běžné péči" o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření schopen provádět a lze je spravedlivě požadovat. Co se rozumí "běžnou péčí" se liší dle druhu a způsobu využití pozemku, ale i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje atp. Kupříkladu státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněními k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin (nebo subjekty s takovým oprávněním pro běžnou péči o pozemky zasmluvňují) a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci "běžné péče" odlišný (vyšší) oproti jednotlivým fyzickým osobám.

K realizaci zásahů vůči invazním nepůvodním druhům lze využít dotačních programů MŽP, konkrétně Operačního programu Životní prostředí 2021-27 prostřednictvím aktivity 1.6.1.3 a národních programů Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny, více zde.

Zásady regulace pro bolšeník velkolepý (PDF, 1 MB) (Heracleum mantegazzianum) v ČR.

Více o bolševníku velkolepém: zde.

Zásady regulace pro pajasan žláznatý (PDF, 3 MB) (Ailanthus altissima) v ČR.

Více o pajasanu žláznatém: zde.

Odkazy:

Napustit jedem, spálit. Kdo nezničí invazní rostliny na zahradě, tomu hrozí pokuta.

Jižní Moravu sužuje "nebeský strom z pekel".