Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Rozvoj tohoto moderního zdroje energie je však pomalý a v posledních třech letech dokonce nepřibyla žádná nová větrná elektrárna. Možnosti výroby čisté energie z větru jsou přitom v ČR podstatně větší. Podle studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky mohou v Česku do roku 2030 vyrůst nové větrné elektrárny o výkonu 2 tisíc megawattů a celková výroba větrné elektřiny se tak může zvýšit na sedminásobek. Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattů instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by svou bezemisní výrobou elektřiny každoročně nahradily spálení zhruba 4 milionů tun hnědého uhlí.

Jednou z největších bariér pro rozvoj větrné energie v Česku jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy, které se dnes mohou protáhnout i na více než 10 let.

Zásadním nástrojem pro plynulý rozvoj větrné energie u nás budou tzv. akcelerační zóny. V nich půjde získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrné turbíny rychleji. Cílem je nabídnout českým spotřebitelům cenově dostupnou a bezpečnou energii bez stopy kouře. Jedna moderní větrná elektrárna se dnes staví běžně o výkonu 4 až 5 megawattů a ročně vyrobí tolik čisté elektřiny, což odpovídá průměrné spotřebě 4-5 tisícům domácností.

Na rozvoj obnovitelných zdrojů je kladen důraz také při přípravě Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP), který bude vláda schvalovat na podzim tohoto roku.

Větrné elektrárny jsou spolu s fotovoltaikou nejlevnějším obnovitelným zdrojem elektrické energie. Jedno otočení vrtule jedné 5 megawattové větrné turbíny vyrobí tolik energie, jako spotřebuje průměrná česká domácnost za celý den. Instalovaný výkon českých větrných elektráren by mohl do roku 2030 narůst o 2 000 megawattů. Množství čisté větrné energie by pak ročně nahradilo fosilní elektřinu odpovídající spálení 4 milionů tun hnědého uhlí. Nízké ceny elektřiny, které právě větrné elektrárny mohou nabídnout, jsou klíčové pro konkurenceschopnost a transformační schopnost českého průmyslu.

Šest zásadních důvodů pro větrné elektrárny v Česku:

• domácí energie: větrné turbíny posilují naši energetickou bezpečnost. Česku umožní snížit dovoz fosilních paliv, za která jsme loni utratili přes 400 miliard korun
• decentrální řešení: jednotlivé větrné farmy mají výkon jednotek nebo desítek megawattů a jsou rozmístěné v různých částech Česka. Posilují tak odolnost lokální výroby a snižují závislost na obřích zdrojích energie. Decentralizovaná řešení zvyšují i kybernetickou bezpečnost
• čistá energie bez prachu a kouře: větrná energie je vedle fotovoltaiky nebo bioplynových stanic klíčovou součástí náhrady uhlí po jeho blížícím se konci
• energetický mix: obnovitelné zdroje se vzájemně vhodně doplňují. Vítr má vyšší využití od podzimu do jara (kdy bývá spotřeba energie nejvyšší), solární elektrárny naopak od jara do začátku zimy, bioplynové zdroje ve formě kogenerací mohou spolu s akumulací vykrývat a stabilizovat obě řešení energie z větru je cenově
• dostupnost: zkušenosti z Evropy ukazují, že při odstranění bariér a vytvoření konkurenčního prostředí se cena elektřiny z větrných turbín pohybuje mezi 50 až 90 eury za megawatthodinu. To je dnes zhruba polovina velkoobchodních cen elektřiny v nejbližších letech
• příležitost pro regiony i silnou ekonomiku: levná a čistá energie z větrných elektráren dává konkurenční výhodu obcím a místním komunitám, které ji mohou využít. Podobně lze očekávat hlad po zelené energii za dostupné ceny od firem. První dlouhodobá smlouva o nákupu obnovitelné elektřiny byla uzavřena právě z projektu větrných elektráren a pomůže Škodě Auto naplnit její klimatické cíle

Odkazy:

Větrné desatero poradí zastupitelům v obcích, jak nejlépe přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny.

Infolist k možnostem rozvoje větrné energetiky

Potenciál větrné energie v ČR