Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let. 

Za více než tři desítky let se nenašla politická síla, která by tento moravský přírodní unikát, pro svůj jedinečný charakter laicky přirovnávaný k Amazonii, ochránila celistvě. Na Soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. 

Takzvaná moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v Česku. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých ale podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají. Dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření. Unikátní lokalita s lužními lesy patří do soustavy Natura 2000. V rámci České republiky jde podle ochránců o unikátní území s chráněnými rostlinami i živočichy, jako je roháč obecný nebo tesařík obrovský. 

Celková výměra budoucí chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem Moravy k Hodonínu a také podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Vymezení CHKO je navržené tak, že do území nejsou zahrnuta žádná města ani obce.

Území je k větší ochraně podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) navrhováno už 75 let. Až nyní se podle ní podařilo najít shodu. Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků. Předjednávací fáze skončila v červnu.

Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem.

Podle odborníka Tomáše Vršky z Mendelovy univerzity v Brně není ochrana přírody na místě jednoduchá. Lužní pralesy se tu střídají s těžbou nejkvalitnějšího dubového dřeva v Česku a za unikátnost přírody tady nemůže jen samovolný vývoj, ale právě také hospodaření.

Řada přírodních fenoménů je navázaná na světlý les a louky, které vznikly a jsou udržované po desetiletí lidskou činností. Stát ovšem dodnes nemá data, na jejichž základě by se mohl správně rozhodnout, jak a jakou část území chránit a jakou ponechat hospodaření.

Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. Hostí rozmanité společenstvo hmyzu, která k životu potřebuje živé i odumřelé dřevo. V roce 2018 odtud byl dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský (Paranovelensis moravicus). Zdejší populace motýlů nesytek je nejbohatší v České republice, jenom zde žije vzácná můra svlačcová. Vyskytuje se tu na 250 druhů ptáků, 140 druhů z nich zde hnízdí jako například vzácný orel královský. Žije tu 80 % z našich původních druhů ryb, některé z nich nelze nikde jinde v České republice spatřit jako třeba drska většího i menšího či jesetera malého.

Území Soutoku je pro své mimořádné hodnoty od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO.

Více na soutok.nature.cz.

Interaktivní mapa.

Časté dotazy.

Návrh bližších ochranných podmínek.

Návrh záměru na vyhlášení.

Oblasti Soutoku Moravy a Dyje je věnováno celé číslo časopisu Ochrana přírody.