Ve Sbírce zákonů (částka 133) vychází nová vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem, která s účinností od 1. října 2023 plně nahrazuje stávající vyhlášku č. 130/2019 Sb.

Od roku 2019 platí v ČR vyhláška, která stanoví pravidla, při jejichž splnění lze znovuzískanou asfaltovou směs prohlásit za vedlejší produkt nebo lze dosáhnout konce odpadu, pokud takový materiál byl získán jako odpad. Od 1. 1. 2021 však platí nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., který dle legislativních pravidel ruší nebo nahrazuje nejen předešlý zákon, ale i všechny prováděcí vyhlášky. Jelikož v okamžiku účinnosti nového zákona o odpadech nebylo možné vydat novou vyhlášku pro znovuzískané asfaltové směsi, byla nejprve metodickým rozhodnutím ministra životního prostředí prodloužena platnost stávající vyhlášky č.  130/2019  Sb. V  průběhu roku 2021 potom došlo k  prodloužení přechodného období platnosti vyhlášky o  znovuzískaných asfaltových směsích do 31. 12. 2023 ustanovením § 83, odst. 4 ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb., která platí od 23. 7. 2021. Tím byl vytvořen dostatečný časový rámec, aby bylo možné stávající vyhlášku č. 130/2019 Sb. revidovat a vydat jako nový prováděcí předpis navázaný na platný zákon o odpadech,

Struktura a logika vlastní vyhlášky, která nahradí aktuálně stále ještě platnou vyhlášku č. 130/2019 Sb. zůstává zachována. Dochází ke zpřesnění některých pojmů a podmínek, rozšířil se počet příloh vyhlášky z tří na pět, a to s ohledem k doplnění některých nových nebo zpřesňujících požadavků. Upraven byl název vyhlášky, který zdůrazňuje skutečnost, že se netýká jen znovuzískané asfaltové směsi, ale i penetračních makadamů, kdy právě i prolévané vrstvy typu penetračního makadamu, jsou z pohledu vyšších koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) problematičtější s ohledem k historickému využívání dehtových pojiv v těchto vrstvách.

Znovuzískané asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 mají pravidla shodná s tím, co v současné době uvádí vyhláška č. 130/2019 Sb. Jako preferovaný účel užití tohoto materiálu nadále zůstává opětovné využití (po přetřídění a  předrcení) v  nových asfaltových směsích. To má být prioritou jak pro správce pozemních komunikací, tak pro zhotovitele a výrobce. Vyhláška připouští i další účely užití, jako jsou nestmelené vrstvy, použití v hydraulicky stmelených vrstvách i jako zásypy a obsypy, nicméně hierarchie těchto účelů užití je řazena od nejvíce preferovaných k obecně využitelným.

Zachována zůstává i  možnost tento typ znovuzískané asfaltové směsi využít též v rámci technologií recyklace za studena, resp. v širším kontextu je tento materiál vhodný pro emulzní asfaltové směsi prováděné za studena. Výše uvedené se přitom netýká u tříd ZAS-T1 a ZAS-T2 jen asfaltové směsi, ale i penetračního makadamu, pokud byl z hlediska koncentrací PAU zatříděn do stejných kvalitativních tříd. Samozřejmě technicky je u penetračního makadamu mnohem více limitující jeho možné využití v podobě R-materiálu pro nové asfaltové směsi, aplikace v nestmelených nebo hydraulickými pojivy stmelených vrstvách zde je v zásadě bez omezení. V případě tříd ZAS-T3 a ZAS-T4 shodně s pravidly platnými již dle vyhlášky 130/2019 Sb. je klíčovým technickým řešením opětovného využití recyklace za studena. V tomto směru byl zpřesněn výklad vlastní technologie, která nezbytně nemusí být provedena jen na místě, ale lze využít i mobilní míchací centrum (např. typu KMA, jak je pro tento účel dlouhodobě rozvíjeno společností Wirtgen).

Další upřesnění se týká ustanovení o pasivačním účinku použitého pojiva. V souladu s probíhající revizí technických podmínek TP 150 byl zrušen striktní požadavek na využívání asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu jako dominujícího typu pojiva pro docílení pasivace dehtového pojiva, neboť existují i některá hydraulická pojiva, jež mohou fungovat obdobným způsobem.

Novým aspektem vyhlášky v tomto ohledu je možnost vytváření dočasných meziskládek mimo vlastní staveniště (vlastní stavbu). Prosazení této možnosti bylo výsledkem potřeb při některých opravách či rekonstrukcích, kdy ve vozovce máme materiály kontaminované dehtem (s výskytem vyšších či vysokých obsahů PAU), materiál umíme recyklací za studena na místě zpracovat, nicméně v rámci vlastních stavebních prací je potřebné provést například sanaci níže položených vrstev nebo podloží. Při takové sanaci logicky vzniká potřeba kontaminovaný materiál dočasně odstranit, což v souladu se stávající vyhláškou č. 130/2019 Sb. znamená, že vzniká odpad nebo nebezpečný odpad, se kterým může nakládat jen oprávněná osoba a takový odpad musí být odvezen na odpovídající skládku. Nově tedy bude možné zřizovat dočasné mezideponie, na kterých bude materiál uskladněn a po provedení sanace podloží bude vrácen zpět s provedením recyklace za studena.

Navíc v případě zřizování mezideponie musí být zpracována vždy průvodní dokumentace dle přílohy 5 vyhlášky, která upřesňuje některé další požadavky. Dočasně ukládaný materiál musí splnit požadavky na výluh, kde dosud byla navržena třída vyluhovatelnosti IIa dle přílohy 10 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

V oblasti vzorkování je doplněna příloha 3, která vychází z původně zpracované metodiky ŘSD, která byla v roce 2019–2020 zpracovávána v návaznosti na vyhlášku č. 130/2019 Sb. Příloha doplňuje obecné požadavky na vzorkování a zpřesňuje rámec pro zajištění jádrových vývrtů nebo získání potřebných laboratorních vzorků, ze kterých se následně v analytické laboratoři připraví konečný analytický vzorek pro stanovení obsahu PAU. Zde se stanoví minimální hmotnostní velikost takového laboratorního vzorku, která činí 2 kg pro znovuzískané asfaltové směsi s maximálním zrnem do 16 mm a 3 kg v případě, že maximální zrno je vyšší. Dále se uvádí, že příprava analytických vzorků pro analýzu PAU se provede z celého směsného vzorku (vícefázové mletí nebo drcení doprovázené homogenizací a zmenšováním vzorku až po kontrole předepsané zrnitosti nebo namletí nebo nadrcení celého množství na přímo předepsanou zrnitost, následná homogenizace a  teprve pak zmenšování vzorku). Před rozemletím/mechanickém rozdrcení se doplňuje jako jedno z  vhodných řešení vzorek kryogenně zmrazit nebo podchladit suchým ledem.

Z  hlediska stanovení celkového obsahu PAU jsou zachovány 4  kvalitativní třídy, jak již bylo ve vyhlášce č.  130/2019  Sb. Stejné zůstávají i limitní hodnoty pro jednotlivé třídy, přičemž největší diskuse v rámci projednávané novelizace vyhlášky byly vedeny v případě limitu 25 mg/kg pro ZAS-T2. Jelikož tato hodnota historicky vznikla z přebírání zkušeností v minulých desetiletí z Německa a rakouský prováděcí předpis ke stavebním a demoličním odpadům dokonce stanovuje jako limitní 20 mg/kg, byla dosavadní hodnota zachována, jakkoli v  některých evropských zemích existují i limity vyšší (např. 50 mg/kg). V ČR jsme se nově rozhodli provést sjednocení počtu sledovaných PAU s dalšími přílohami vyhlášky č. 273/2021 Sb. a některými dalšími legislativním předpisy, kde se uplatňuje 12 sledovaných PAU. Tedy nově budou limity pro jednotlivé kvalitativní třídy ZAS požadovány pro sumu 12 PAU (tabulka 2). Zachovaná zůstává podmínka pro stanovení, kdy znovuzískaný asfaltový materiál bude vždy kvalifikován jako nebezpečný odpad. V této souvislosti platí, že nevyužije-li se znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam s obsahem benzo(a)pyrenu > 50 mg.kg-1 v souladu s ustanovením vyhlášky, jedná se o  nebezpečný odpad zařazený dle Katalogu odpadů jako 17 03 01* Asfaltové směsi obsahující dehet.

Novým prvkem, který novelizovaná vyhláška zavádí, je možnost evidovat pro danou třídu ZAS maximální počet vzorků překračujících nejvyšší přípustný obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do dané kvalitativní třídy v celkovém souboru směsných vzorků z  konstrukční vrstvy nebo konstrukčního souvrství jedné posuzované plochy (tabulka 3). Zjednodušeně řečeno lze tedy toto ustanovení interpretovat tak, že pokud provedeme vyšší počet stanovení PAU, než je minimální požadavek dle vyhlášky, potom můžeme v takto vzniklém větším souboru výsledků evidovat některé, jež přesahují přípustnou mezní hodnotu, aniž bychom museli materiál zatřídit do vyšší kvalitativní třídy ZAS.

Poslední změnou, kterou novelizovaná vyhláška přináší, je velikost vztažné plochy nebo množství ZAS, ke kterému se vztahuje minimální počet vzorků. Při provádění vzorkování jako součásti diagnostického průzkumu je plocha stavby a  počty vzorků vztažen k 10 000 m², kde minimální počet směsných vzorků je jeden a minimální počet dílčích vzorků jsou čtyři. Směsný vzorek vznikne smíšením z dílčích vzorků. Z tohoto vzorku je po homogenizaci a zmenšení kvartací odebírán laboratorní vzorek, přičemž dílčí vzorek může reprezentovat plochu maximálně 2 500 m². V případě, že celková plocha diagnostickým průzkumem posuzované stavby je maximálně 2 000 m², stačí odebrat 2 dílčí vzorky, je-li splněna podmínka minimální hmotnosti laboratorního vzorku, jak byla uvedena výše v textu. V případě minimálního počtu odebraných vzorků z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu se jako mezní množství definuje 5000 tun, pro které je třeba zajistit. Vždy minimálně jeden směsný vzorek, přičemž počet dílčích vzorků je stanoven na 10. Směsný vzorek vznikne smíšením z dílčích vzorků. Z tohoto vzorku je po homogenizaci a zmenšení kvartací odebírán laboratorní vzorek, přičemž dílčí vzorek může reprezentovat nejvýše 500 tun znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu.