Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu projde standardním legislativním procesem, nyní ji čeká projednání ve Sněmovně. Novela pravděpodobně nabude účinnosti v polovině roku 2024.

Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.

Novela dále nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat.

Krajinné prvky jako jsou skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné prospívají biodiverzitě a krajinné struktuře. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází.

Pokud budou chtít třeba zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, solitérní stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinností novely zákona č. 334/1992 Sb. platit za vynětí ze ZPF. Odstranění této bariéry otevírá prostor pro jejich skutečný návrat do krajiny. Nebude nutné pro realizaci krajinných prvků půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově pestrosti zemědělské krajiny těmi, kdo v ní hospodaří.

Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem.

Agrovoltaika bude nově ukotvená v zákoně a zemědělci tak nebudou muset volit, jestli půdu využijí na pěstování plodin, nebo na výrobu elektřiny. 

Zemědělcům agrovoltaika přináší řadu výhod. Nejenže díky ní ušetří za energie, což by se mohlo v konečném důsledku projevit i na cenách potravin, ale také pomáhá chránit samotnou plodinu. Fotovoltaické panely totiž při vhodném nastavení fungují jako ochrana plodů a květů před prudkým deštěm, kroupami nebo před ptactvem.

V horkých letních měsících navíc skýtají stín, prudké slunce tak nemá příležitost sežehnout rostlinky. To je potřeba již dnes a s postupující klimatickou změnou bude tato potřeba stále silnější.

Půda bude moci i po nainstalování fotovoltaických panelů zůstat v Zemědělském půdním fondu.

Před instalací fotovoltaiky tak bude stačit získat územní a stavební povolení a potvrzení od orgánů ochrany Zemědělského půdního fondu. Právě územní řízení ale v současné době stále vrací agrovoltaiku na úroveň fotovoltaiky. Aby tomu tak nebylo, je třeba změna stavebního zákona.

Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s MŽP chce agrovoltaiku povolit jen na pozemcích s ovocnými sady, chmelnicemi a vinicemi, což by ale znamenalo zásadní omezení rozvoje agrovoltaiky v ČR.

Seznam plodin bude specifikovat společná vyhláška obou ministerstev, která je v současné době v přípravě.