Finální znění směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) pod č. 2024/1275, jejímž cílem je dosažení bezemisního fondu budov v roce 2050, vyšlo dne 8. května 2024 v Úředním věstníku EU. Hlavní teze směrnice byly vyjednány za českého předsednictví, kdy členské státy získaly široké pole působnosti, jak požadavky směrnice naplnit. V následujících dvou letech, tedy v tzv. transpozičním období, bychom měli v Česku aktualizovat národní strategii renovací budov, tak aby se tempo kvalitních celkových renovací zvýšilo třikrát. Musíme si také vhodně nastavit definici tzv. bezemisní budovy, která by měla mít velmi nízkou potřebu energie na vytápění a chlazení a spolehlivý zdroj bezemisního tepla či elektřiny.

Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebuje důkladně zrenovovat přibližně polovina z celkového počtu 207 540.
Domy ale renovujeme pomalu, aktuální tempo je 1 – 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně. Mezi odborníky panuje shoda, že toto tempo je potřeba zvýšit na 3 % ročně.

• Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy "budovami s nulovými emisemi". Takové budovy budou mít velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise uhlíku z pálení fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu) v místě, kde stojí.
• Průměrná spotřeba energie všech stávajících obytných budov se bude muset do roku 2030 snížit o 16 % a do roku 2033 o 20–22 % a to prostřednictvím kvalitních celkových renovací.
• Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Členské státy se dohodly, že do národních plánů renovace budov zahrnou plán "s cílem postupně do roku 2040 ukončit používání kotlů na fosilní paliva" i pro stávající budovy.

BEZEMISNÍ BUDOVY

Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 "budovami s nulovými emisemi". Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. V novostavbách dosud často využívané kotle na zemní plyn by měly být nahrazeny  tepelnými čerpadly, soustavou zásobování teplem nebo kotli na biomasu. Pokud to bude technicky možné, budova bude muset instalovat fotovoltaickou elektrárnu. Nová pravidla začnou platit v roce 2028 pro veřejný sektor a od roku 2030 pak pro všechny nově postavené budovy.

Bezemisní by měly být do roku 2050 všechny budovy, ale pro renovace bude definice cílového stavu stanovena odlišně.

RYCHLEJŠÍ TEMPO RENOVACÍ

Bytový fond

Podle směrnice budou investice směřovat především do renovací stávajícího fondu budov, přičemž zvláštní důraz bude kladen na budovy s nejhoršími parametry. Směrnice požaduje, aby členské státy EU renovovaly budovy tak, aby do roku 2030 dosáhly snížení průměrné spotřeby energie v bytovém fondu o 16 % a následně do roku 2035 v rozmezí 20-22 %. Až 55 % tohoto cíle má být dosaženo renovací těch nejméně úsporných budov. Ty jsou definované jako nejhorších 43 % obytných budov v daném členském státu.

K tomu každý stát bude muset zavést opatření, jako jsou minimální normy energetické náročnosti, technická pomoc a opatření finanční podpory.

Veřejné budovy

Z původního návrhu Komise a Parlamentu byly zachovány požadavky na energetickou účinnost nebytových budov jako jsou školy, úřady a další veřejné budovy. Podle stanoveného rámce je třeba do roku 2030 renovovat 16 % nebytových budov s nejhoršími parametry, přičemž do roku 2033 by se tento podíl měl dále zvýšit na 26 % fondu.

Nájemní bydlení

Kromě toho budou muset členské státy zajistit záruky pro nájemníky, například finanční opatření, která budou motivovat majitele domů k renovaci, a dále zajistit financování zaměřené na zranitelné skupiny obyvatel a budovy s nejhoršími parametry.

RENOVAČNÍ PASY

Směrnice také doporučuje zavedení tzv. renovačních pasů, tedy jednoduchého schematického dokumentu, který bude definovat jednotlivé kroky, které jsou potřeba učinit pro renovaci dané budovy vedoucí k maximálním úsporám energie a zdravému vnitřnímu prostředí. Půjde tedy o jakýsi návod, jak budovu kompletně renovovat, aby v roce 2050 naplnila cílové ambice.

SLEDOVÁNÍ CELÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BUDOVY

Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov. Hodnocení celoživotního cyklu (GWP – global warming potential) zatím funguje v Česku spíše na akademické úrovni. Budeme ho ale muset začlenit do našeho stavebního řádu a současně ho udržet srozumitelným i pro laiky. V budoucnu se tak do této oblasti více zapojí specialisti na energetické úspory i výrobci stavebních materiálů.

UKONČENÍ PRODEJE A POUŽÍVÁNÍ KOTLŮ NA UHLÍ A ZEMNÍ PLYN   

Směrnice rovněž stanovuje rok 2040 jako cílové datum pro vlády členských států, dokdy mají ukončit používání kotlů na fosilní paliva ve všech budovách. Od roku 2025 je už také nebude možné dotovat. Komise vydá pokyny k tomu, jaký kotel lze považovat za kotel na fosilní paliva.

Jiné než obytné budovy musí být vybaveny systémy automatizace a kontroly budov:

- se jmenovitým výkonem otopných soustav, klimatizačních systémů, kombinovaných systémů pro vytápění a větrání prostor nebo kombinovaných systémů pro klimatizaci a větrání prostor vyšším než 290 kW do 31. prosince 2024 (vyšším než 70 kW do 31. prosince 2029)

- a v případech, kdy je to technicky a ekonomicky proveditelné, musí být dále vybaveny automatickými ovladači osvětlení (290 kW do 31. prosince 2027; 70 kW do 31. prosince 2029).

Automatické ovladače osvětlení musí být vhodně zónově rozděleny a schopny detekovat obsazenost.

Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu

U nových nebo větší renovací procházejících jiných než obytných budov (parkoviště umístěno uvnitř budovy nebo s ní fyzicky sousedí), které mají více než pět parkovacích míst pro automobily, zajistit:

a) instalaci nejméně jednoho dobíjecího bodu na každých pět parkovacích míst;

b) instalaci kabeláže pro alespoň 50 % parkovacích míst pro automobily a kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely, pro zbývající parkovací místa, aby byla umožněna pozdější instalace dobíjecích bodů pro elektrická vozidla, elektricky poháněná jízdní kola a další typy vozidel kategorie L, a

c) poskytnutí parkovacích míst pro jízdní kola odpovídajících alespoň 15 % průměrné nebo 10 % celkové uživatelské kapacity jiných než obytných budov, přičemž se zohlední prostor potřebný i pro jízdní kola nadstandardních rozměrů.

U všech jiných než obytných budov s více než dvaceti parkovacími místy pro automobily, do 1. ledna 2027 zajistit:

a) instalaci nejméně jednoho dobíjecího bodu na každých deset parkovacích míst pro automobily nebo kabeláže, tedy vedení pro elektrické kabely, pro alespoň 50 % parkovacích míst pro automobily, aby byla umožněna pozdější instalace dobíjecích bodů pro elektrická vozidla, a

b) poskytnutí parkovacích míst pro jízdní kola odpovídajících alespoň 15 % průměrné nebo 10 % celkové uživatelské kapacity budovy a prostoru potřebného i pro jízdní kola nadstandardních rozměrů.

SOLÁRNÍ PANELY

Podle směrnice budou od roku 2027 postupně zaváděny požadavky, aby nové veřejné a nebytové budovy byly vybaveny střešními solárními zařízeními. Architekt či projektant tedy návrh domu přizpůsobí využití solární energie, pokud to bude "technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné“ takto:

·    do 31. prosince 2026 na všechny nové veřejné a jiné než obytné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 250 m²;

·      na všechny stávající veřejné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než:

o   2 000 m² do 31. prosince 2027

o   750 m² do 31. prosince 2028

o   250 m² do 31. prosince 2030

·   do 31. prosince 2027 na stávající jiné než obytné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 500 m², pokud daná budova prochází větší renovací nebo zákrokem, který vyžaduje správní povolení pro renovace budov, stavebními pracemi na střeše nebo instalací technického systému budovy

·     do 31. prosince 2029 na všechny nové obytné budovy a

·  do 31. prosince 2029 na všechna nová zastřešená parkoviště fyzicky sousedící s budovami

PROGRAMY PODPORY

Klíčovou roli pro zrychlení renovací budou hrát programy podpory, v rezidenčním sektoru v Česku program Nová zelená úsporám. Proto bude nutné aktualizovat jeho nastavení a podřídit ho jasně definovanému cíli – bezemisnímu sektoru budov v roce 2050.
Stát by měl dále posílit bezplatné poradenství pro všechny skupiny obyvatel a podpořit vznik jednotných kontaktních míst, tzv. one-stop shopů, které stavebníky jasně nasměrují, pomohou jim s předprojektovou přípravou i výběrem dotačního programu.