Oblasti poradenství
- Nakládání s odpady
- Nakládání s obaly
- Chemické látky a směsi
- Ochrana ovzduší
- Vodní hospodářství - závadné látky vodám
- Prevence závažných havárií
- Integrovaný registr znečištění - IRZ
- Integrované povolení - IPPC
- Hlášení v oblasti OŽP do ISPOP
- Dobrovolné environmentální aktivity
- Ochrana přírody a krajiny - ochrana půdy
- PRÁVO v ochraně životního prostředí
- Ochrana veřejného zdraví
Havarijní novela vodního zákona
Ochrana vody
Novela vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 182/2024 Sb. s dělenou účinností od 1. července, resp. 1. srpna 2024.
Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů.
Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce.
Novela dále zavedla až pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání.
Hlavními cíli této novely je:
- zavedení evidence výpustí ze zdrojů znečištění odpadních vod do vod povrchových, a tím minimalizace dopadů vzniklé havárie
- zavedení kontinuálního měření vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek, nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy) do vod povrchových, a tím minimalizovat riziko vzniku havárií na vodních tocích, příp. minimalizovat dopady vzniklé havárie
- minimalizace rizika vzniku havárií ČOV s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek a minimalizace rizika kontinuálního znečištění vodních toků těmito kontaminanty z odpadních vod díky správně nastaveným provozním řádům ČOV
- v případě vzniku havárie na vodním toku zlepšení součinnosti jednotlivých zasahujících orgánů podílejících se na zneškodňování této havárie a specifikovat rozdělení jejich kompetencí
Evidence a digitalizace výpustí do vodních toků (§ 19a a § 22 odst. 6)
Cílem je zmapování všech výpustí na významných vodních tocích (jejichž správci jsou Státní podniky Povodí) a následné spárování s povoleními k nakládání s vodami v případě povolených vypouštění, dořešení nepovolených výpustí (ke kterým nebylo vydáno či není dohledatelné příslušné povolení k nakládání s vodami, tj. historické výpusti a tzv. „černé“ výpusti), vytvoření celostátní elektronické databáze (registru) všech výpustí založené na prostorových datech, její pravidelná aktualizace a provoz. Vodoprávní úřad (VPÚ) či příslušný správce povodí tak bude disponovat přehledem všech objektů – výpustí (odpadních i dešťových vod) do vodoteče a jejich umístěním.
Seznam by podle novely měly na základě provozně-technické dokumentace toků a terénního průzkumu vytvořit Státní podniky Povodí ve spolupráci s VPÚ. Všechny výpusti by měly mít přiřazeny údaje o poloze v souřadnicovém systému a také by měly být zakresleny v mapě příslušného VPÚ. Informační systém by měl být schopen na základě dostupných údajů v případě povoleného vypouštění i příslušné povolení k nakládání s vodami. Součástí seznamu výpustí odpadních vod by mělo být také kvalitativní složení vypouštěných odpadních vod. Tato evidence by měla být průběžně aktualizována. U výpustí, ke kterým není vydáno příslušné povolení, bude nutné zjistit zdroj znečištění a jeho původce.
Kontinuální měření odpadních vod do vod povrchových (§ 38 odst.10)
Uložení povinnosti provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele, a to v souvislosti s vypouštěním zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy) do vod povrchových, aby díky tomuto monitoringu bylo sníženo riziko možného vzniku havárie, byla usnadněna kontrola ze strany správních orgánů, a zároveň se v případě vzniku havárie zjednodušilo zjišťování příčin havárie a jeho původce.
Povinnost uživatele Havarijní plán vložit do systému ISPOP (§ 39)
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Havarijní plán schválený přede dnem 1. srpna 2024 vloží uživatel závadných látek do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. srpna 2024, při nejbližší aktualizaci havarijního plánu, nejpozději však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona - tj. do 31. 7. 2026.
Nová definice havárie (§ 40)
Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.
Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.
Odstraňování následků havárie (§ 41 až § 42)
Cílem tohoto opatření je v případě vzniku havárie na vodním toku zlepšit součinnost jednotlivých orgánů podílejících se na záchranných a likvidačních pracích a zneškodňování havárie tím, že bude přesněji specifikováno rozdělení jejich kompetencí.
Novela již nerozlišuje 2 typy havárie (běžnou a mimořádného rozsahu), ale u všech havárií navrhuje stejné rozdělení kompetencí zasahujících orgánů, a dále zpřesňuje postup při odstraňování havárie a jejích následků včetně vymezení kompetence jednotlivých subjektů:
· Řízení záchranných a likvidačních prací přísluší, v souladu se zákonem o IZS, Hasičskému záchrannému sboru (HZS). HZS zásah při havárii řídí, i když není přítomen vodoprávní úřad (VPÚ).
· Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší VPÚ a spolupracuje s HZS.
· Šetření příčin havárie přísluší VPÚ.
· ČIŽP může převzít od VPÚ řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí.
· VPÚ si může za účelem řízení prací při zneškodňování havárie či šetření jejích příčin vyžádat součinnost dalších subjektů (ČIŽP, správci povodí, Policie ČR a VPÚ, jejichž správní obvody byly havárií zasaženy). Nově se výslovně stanovuje, že tyto subjekty jsou povinny součinnost poskytnout.
· Odběr a rozbor vzorků zajišťuje vždy správce povodí.
· Ukládání opatření k nápravě zůstává alternativně v gesci VPÚ nebo ČIŽP.
· V případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho kraje činí opatření ten KÚ, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla nebo pokud není známo místo vzniku, tak KÚ, jehož správní obvod je havárií zasažen nejvíce a oba KÚ spolu navzájem spolupracují.
Provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod (§ 59)
Cílem tohoto opatření je minimalizovat znečištění vodních toků problematickými kontaminanty z odpadních vod a minimalizovat riziko vzniku havárií na vodních dílech ČOV.
Novela zavádí pro vodoprávní úřady možnost uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových.
Teze novely nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
V současnosti je prováděcím předpisem, který upravuje měření objemu vypouštěných odpadních vod a míru jejich znečištění, nařízení vlády č. 401/2015 Sb., a to v § 11 až 15, z nichž většina bude muset být doplněna nebo přepracována.
Novelizované nařízení vlády bude obsahovat:
a) Seznam závadných látek, pro které vodoprávní úřad při povolování vypouštění odpadních vod stanoví povinnost kontinuálního měření těchto vod pomocí vhodného parametru/vhodných parametrů s ohledem na místní podmínky.
b) Náležitosti a způsob provádění kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.
c) Způsob určení a stanovení ukazatelů znečištění kontinuálním měřením.
d) Náležitosti technických prostředků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.
e) Povinnosti záznamu, vyhodnocování (interpretace) a uchovávání výsledků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.
A. Seznam závadných látek
Seznam závadných látek, pro které vodoprávní úřad při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví povinnost kontinuálního měření těchto vod, je určen v ustanovení § 38 odst. 10 „havarijní“ novely vodního zákona. Konkrétně jsou tyto látky vyjmenovány v nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Z hlediska novelizace vodního zákona není potřeba sice v současnosti tyto seznamy látek revidovat, nicméně bude nutná transpozice novelizované směrnice Evropské unie 2008/105/ES (předpoklad v roce 2024). Pro přehlednost seznam látek uvádíme. Jedná se o:
1. Zvlášť nebezpečné závadné látky uvedené v Příloze č. 1, Části C, Tabulka č. 3. Jsou to: 1. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. tetrachlormethan (CCl4), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl3), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. tetrachlorethen (perchlorethylen, PER), 14. trichlorbenzeny (TCB).
2. Prioritní nebezpečné látky uvedené v Příloze č. 6 (označeny „X“) Jsou to: 2. anthracen, 5. bromované difenylethery, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. chloralkany C10-13, 12. bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP), 14. endosulfan, 16. hexachlorbenzen (HCB), 17. hexachlorbutadien (HCBD), 18. hexachlorcyklohexan (HCH), 21. rtuť a její sloučeniny, 24. nonylfenoly, 26. pentachlorbenzen, 28. polyaromatické uhlovodíky (PAU), 30. tributylcín a jeho sloučeniny, 33. trifluralin, 34. dikofol, 35. perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS), 36. chinoxyfen, 37. dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, 43. hexachlorcyklododekany (HBCDD), 44. heptachlor a heptachlorepoxid.
3. Nebezpečné závadné látky uvedené pod body 1 a 9 v Příloze č. 1 Části II vodního zákona. Jedná se o: 1. sloučeniny metaloidů a kovů (zinek, měď, nikl, chrom, olovo, selen, arsen, antimon, molybden, titan, cín, baryum, beryllium, bor, uran, vanad, kobalt, thalium, tellur a stříbro) a 9. kyanidy.
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že některé látky se nacházejí ve více seznamech látek závadných pro vodní prostředí. Některé z těchto látek nejsou v členských státech Evropské unie povoleny z hlediska jejich výroby, použití nebo uvádění na trh. Jejich relevance v odpadních vodách závisí na druhu výroby, použití nebo způsobu zneškodňování či čištění odpadních vod.
Kontinuální měření vypouštěných odpadních vod by mělo být uplatňováno u subjektů, v jejichž vypouštěných odpadních vodách se nacházejí měřitelné koncentrace uvedených látek stanovené pomocí nejlépe dostupných analytických metod nevyžadujících nepřiměřené náklady a které zároveň odpovídají případům dle § 39 odst. 2 vodního zákona (nakládají s výše uvedenými závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové vody).
Poznámka: Vymezení pojmu nakládání se závadnými látkami a jejími podskupinami by mohlo být shodné nebo obdobné s § 2 písm. a) až c) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (Vymezení pojmů).
B. Náležitosti a způsob provádění kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod
Kontinuálním měřením vypouštěných odpadních vod se rozumí měření vybraných kvalitativních parametrů (zejména pH, elektrická konduktivita, redoxní potenciál, zákal vody) vypouštěných odpadních vod, kdy zjišťování a zaznamenávání výsledků měření probíhá v krátkých časových intervalech, řádově v sekundách až jednotkách minut.
Povinností provádět kontinuální měření vypouštěných odpadních vod nebudou dotčeny povinnosti vyplývající z § 38 odst. 6 a 9 předkládané „havarijní“ novely vodního zákona.
Nařízení vlády bude stanovovat náležitosti a způsob kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod podle následujících zásad:
1. Specifikuje místo provádění kontinuálního měření. Místem se rozumí takové místo, které je z hlediska provozního, bezpečnostního a jeho přístupnosti vhodné pro provádění kontinuálního měření za účelem včasné indikace hrozící havárie. Obvykle se jedná o místo určené vodoprávním úřadem na základě § 38 odst. 6 vodního zákona.
2. Pokud je vypouštění z průmyslového areálu realizováno více výpustěmi, je na rozhodnutí vodoprávního úřadu (podle druhu odpadních vod, druhu průmyslových činností, významnosti použití nebezpečných závadných látek a schopnosti detekovat anomální stav vypouštění) stanovit počet výpustí pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod.
C. Způsob určení a stanovení ukazatelů znečištění kontinuálním měřením
1. Na základě současných technických možností, které nevyžadují nepřiměřené náklady, a na základě potenciálu a spolehlivosti včasně indikovat havárii v místních podmínkách se specifikují vybrané parametry vhodné pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod s ohledem na používané/vypouštěné látky uvedené v části A tezí.
2. Pro zvolený parametr/parametry by měl být k dispozici širší soubor dat o kvalitě vypouštěných odpadních vod. Pokud takový soubor dat není k dispozici, může být po nezbytnou dobu uložena povinnost provádět měření zvoleného parametru s dostatečnou četností, která postihne možné scénáře vypouštění a jakosti odpadní vody (v závislosti na použitých technologiích ve výrobě, způsobech zneškodňování a čištění odpadních vod v čase). Pro vybrané kvalitativní parametry se jeví jako vhodné použití především elektrochemických a optických metod.
Poznámka: Je třeba brát na zřetel, že zvolený parametr pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod (např. konduktivita, CHSK) „reaguje“ na všechny relevantní „procesy“ vztahující se k místu měření, ne tedy výhradně a selektivně na vypouštění látek uvedených v části A tezí.
D. Náležitosti technických prostředků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod
Na základě vyhodnocení získaných dat o jakosti vypouštěných odpadních vod (dle předchozího bodu) vodoprávní úřad rozhodne, zda je zvolený parametr, případně kombinace více parametrů, vhodný pro provádění kontinuálního měření. Přitom se vezmou do úvahy:
1. Technické možnosti měřícího zařízení
2. Omezující podmínky měření (rušivé vlivy, rozsah měření)
3. Možnosti kalibrace zařízení
4. Podmínky náročnosti údržby zařízení
5. Předpokládaná životnost zařízení
6. Vyhodnocení nákladovosti pořízení zařízení a jeho provozování
7. Potenciál a spolehlivost zařízení rychle indikovat havárii v místních podmínkách
Poznámka: Podmínky budou řešeny případ od případu. Měřící zařízení zpravidla vyžaduje určité specifické podmínky pro správné fungování a přesnost měření. Rušivě může působit turbulentní nebo často měnící se proudění odpadní vody, prokysličení odpadní vody apod. Ne vždy je technicky možné umístění měřící sondy do odtokového žlabu nebo potrubí (řeší se bypassem), a to i z hlediska kalibrace. Záleží také na tom, zda je vypouštění odpadních vod realizováno kontinuálně nebo diskontinuálně. Při stanovování těchto podmínek, zásad a postupů bude vodoprávní úřad diskutovat s provozovateli daných průmyslových zařízení s cílem nalézt nejefektivnější řešení.
Pro měřidla používaná při kontinuálním měření odpadních vod se předpokládá plnění podmínek vyplývajících pro pracovní měřidla stanovená dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Podmínky stanovené vodoprávním úřadem mohou zahrnovat buď pouhé stanovení sledovaných ukazatelů jako takových, případně je-li to možné, tak jejich mezních hodnot, případně také anomální výkyvy ve sledovaných ukazatelích, které mohou indikovat nestandardní stav vypouštění. Stanovení podmínek musí vycházet z konkrétních provozních zkušeností (odlišení anomálního stavu od běžné úrovně znečištění a běžné provozní variability zvoleného parametru znečištění).
Poznámka: Nastavení mezí nemusí být jednoduchou záležitostí. Záleží na zvoleném parametru a možnostech měřidla. Zaznamenané zvýšení měřeného parametru nemusí nutně znamenat havarijní stav, ale mělo by vést ke zvýšení pozornosti obsluhy a včasnému provedení opatření.
Nařízení bude blíže specifikovat povinnost znečišťovatele učinit odpovídající opatření k zabránění vzniku havárie. Konkrétní opatření budou součástí provozních řádů nebo havarijních plánů zpracovaných podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona.
E. Povinnosti záznamu, vyhodnocování (interpretace) a uchovávání výsledků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod
Předpokládá se, že záznam bude zaznamenáván v reálném čase a vhodným způsobem vizualizován (např. na velín, dispečerské pracoviště). Záznam musí být obsluhou pravidelně kontrolován. Nestandardní situace musí být bezodkladně řešeny.
Přerušení kontinuálního měření bude možné pouze na nezbytně nutnou dobu při údržbě, adjustaci a kalibraci zařízení.
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. bude stanovovat povinnost znečišťovatele vyhodnocovat a uchovávat výsledky zjištěné kontinuálním měřením vypouštěných odpadních vod. Povinnost archivace výsledků měření a související dokumentace bude po dobu dvou let.
Vzhledem k tomu, že kontinuální monitoring má být indikativní a sloužit primárně provozovatelům k identifikaci možného havarijního stavu, průběžné vyhodnocování naměřených výsledků bude dle nařízení výhradní kompetencí provozovatele/znečišťovatele s povinností neprodleně hlásit vodoprávnímu úřadu situace, které mohou vést či vedou k havárii, spolu s opatřeními, která se na jeho úrovni po vzniku takové situace realizují. Nařízení bude v tomto ohledu stanovovat způsob spolupráce a komunikace mezi úřadem a provozovateli s cílem havárii předejít nebo minimalizovat její rozsah. Provozovatel však bude úřadu hlásit pouze ty případy, kdy na jeho straně došlo k vyhodnocení reálného rizika havárie, tj. nikoliv např. veškeré odchylky od běžně měřených hodnot, které mohou být způsobeny různými vlivy, a které nemusí nutně znamenat riziko havárie.
Kontinuálním měřením naměřená data, ani jednotlivá ohlášení možné havárie provozovatelem vodoprávnímu úřadu nebudou nikterak (nad rámec platných právních povinností) publikována.
Teze novely vyhlášky č. 450/2005 Sb.
U novelizované vyhlášky budou provedeny zejména tyto úpravy:
a) Doplnění vodohospodářských pojmů s ohledem na změny v předkládané novele vodního zákona (zejména odkaz na novou definici havárie), popř. též doplnění, jak se může havárie projevovat (změna barvy, zápachu, pěna, úhyn ryb apod.).
b) Způsob a rozsah hlášení havárií.
c) Povinnosti při zneškodňování havárií. Hasičský záchranný sbor ČR po obdržení hlášení uvědomí vodoprávní úřad(y) příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a Policii ČR. Záchranné a likvidační práce při havárii řídí Hasičský záchranný sbor ČR. Řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Při těchto činnostech spolupracují subjekty vyjmenované v § 41 odst. 6 předkládané novely vodního zákona.
d) V jednotlivých fázích havárie bude jednoznačné definováno, kdo tyto činnosti řídí a koordinuje a kdo s kým v součinnosti koná a budou jednoznačně definovány nezbytné úkony (v rámci šetření havárie – veškeré možné kroky ke zjištění původce, odběr vzorků havárií zasažených vod, včetně příslušných pevných matric (biota a sedimenty), předpokládá se jasná součinnost, nezbytné úkony pří zvládání havárie a odstraňování škodlivých následků). Osnova protokolu o havárii bude součástí nového znění vyhlášky.
e) Odstraňování škodlivých následků
f) Nutnost aktualizace havarijních plánů.
S ohledem na novou definici „havárie“ v předkládané novele vodního zákona bude nutné uvést do souladu pojmy v havarijní vyhlášce.
Nová prováděcí vyhláška na základě zmocnění v § 19a odst. 5 „havarijní“ novely zákona
Vyhláška stanoví způsob, jakým bude prováděna realizace registru výpustí podle § 19a odst. 1. Registr výpustí bude postupně vytvořen v etapách na základě prioritizace dle potenciálních rizik významného znečištění povrchových vod. Registr bude informačním systémem otevřeným pro vodoprávní úřady, ČIŽP, IZS, správce povodí, příp. další.
V návaznosti na riziko vnosu závadných látek do povrchových vod je vhodné, aby při zpracování a aktualizaci havarijních plánů podle havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb., byla v havarijním plánu podle § 5 odst. 3 písm. c) havarijní vyhlášky uvedena přesná lokalizace výpustí (pomocí souřadnic X a Y v souřadném systému S-JTSK) splaškových nebo dešťových kanalizací a jiných výpustí, kudy mohou závadné látky odtékat do povrchových vod. Dále by v havarijním plánu měly být uvedeny identifikátory příslušných výpustí z registru výpustí, pokud jsou v něm již evidovány. Tím by bylo zajištěno propojení informací z obou informačních zdrojů a mohlo by být identifikováno případné riziko vnosu závadných látek do povrchových vod. Tyto údaje by měly být předávány do vodoprávní evidence podle § 19 vodního zákona (viz též teze k novelizaci havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb., jež jsou rovněž předkládány spolu s havarijní novelou vodního zákona).