V Úředním věstníku EU vyšlo dne 29. července 2024 dlouho čekávané Nařízení č. 2024/1991/ES ze dne 24. června 2024 o obnově přírody.

Cílem právního předpisu je zavést do roku 2030 opatření na obnovu alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovit.

V nařízení jsou stanoveny konkrétní právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od suchozemských ekosystémů až po mořské, sladkovodní a městské.

Cílem nařízení je zmírnit změnu klimatu a dopady přírodních katastrof. Pomůže EU plnit její mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí a obnovit evropskou přírodu.

Obnova pevninských a mořských ekosystémů

Nová pravidla pomohou obnovit poškozené ekosystémy napříč pevninskými a mořskými stanovišti členských států, dosáhnout zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posílit potravinové zabezpečení.

Nařízení požaduje, aby členské státy zavedly a prováděly opatření, s jejichž pomocí v rámci cíle EU do roku 2030 v EUspolečně obnoví alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí.

Vztahuje se na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů včetně mokřadů, travinných porostů, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně porostů mořské trávy a kolonií mořských hub a korálů.

Do roku 2030 budou členské státy při provádění opatření pro obnovu upřednostňovat lokality sítě Natura 2000.

V případě stanovišť, která nejsou v dobrém stavu, jak jsou uvedena v nařízení, přijmou členské státy opatření pro obnovu:

• alespoň 30 % z nich do roku 2030
• alespoň 60 % z nich do roku 2040
• alespoň 90 % z nich do roku 2050

Úsilí o zabránění zhoršování stavu

Členské státy budou usilovat o to, aby zabránily významnému zhoršování stavu oblastí, které:

• díky obnově dosáhly dobrého stavu
• mají na svém území suchozemská a mořská stanoviště uvedená v nařízení

Ochrana opylovačů

V posledních desetiletích se počet a rozmanitost volně žijících hmyzích opylovačů v Evropě dramaticky snížily. Za účelem řešení tohoto problému se v nařízení zavádějí zvláštní požadavky na opatření ke zvrácení úbytku populací opylovačů nejpozději do roku 2030.

Opatření specifická pro jednotlivé ekosystémy

Nařízení stanoví zvláštní požadavky pro různé typy ekosystémů, včetně zemědělské půdy, lesů a městských ekosystémů.

Členské státy zavedou opatření zaměřená na zlepšení dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů v travních porostech, zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Klíčovými opatřeními tohoto nového právního předpisu je rovněž zvýšení populace lesních ptáků a zajištění toho, aby do konce roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně.

Členské státy zavedou opatření zaměřená na obnovu odvodněných rašelinišť a na pomoc při výsadbě nejméně tří miliard dalších stromů do roku 2030 na úrovni EU. S cílem obnovit do roku 2030 nejméně 25 000 km volně tekoucích řek přijmou členské státy opatření k odstranění umělých překážek propojení povrchových vod.

Národní plány na obnovu přírody

Podle nových pravidel musí členské státy dopředu plánovat a Komisi pravidelně předkládat národní plány na obnovu přírody, v nichž bude uvedeno, jak dané cíle splní. Musí také monitorovat svůj pokrok a podávat o něm zprávy, a to na základě celounijních ukazatelů biologické rozmanitosti.

Historicky poprvé je proto účelem tohoto nařízení přijmout opatření, která mají přírodu nejen zachovat, ale i obnovit. Nařízení pomůže EU splnit mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu dohodnutý na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2022 (COP15).

ODKAZY

Právní rámec pro obnovu přírody 

Obnova přírody (souvislosti)

Biologická rozmanitost: jak EU chrání přírodu (souvislosti)