Připravovaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě ("ZEU"), směřuje primárně ke zpřesnění definice ekologické újmy, a to konkrétně ekologické újmy na vodách a ekologické újmy na biodiverzitě a druzích, a tím také k jasnějšímu vymezení působnosti zákona ve vztahu ke složkovým právním předpisům upravujícím obdobnou matérii (prevenci a nápravu škod na životním prostředí). Zejména tedy vymezení vztahu k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), a k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dochází také k zpřesnění procesního postupu při provádění preventivních a nápravných opatření, včetně zakotvení možnosti úhrady nápravných opatření ze Státního fondu životního prostředí v situacích, kdy není původce závadného stavu znám nebo se jej nepovede zjistit, a příslušný orgán zajišťuje provedení nezbytných nápravných opatření sám (§ 7 odst. 6 zákona).

Novelizace dále směřuje k zakotvení některých nových skutkových podstat přestupků a k narovnání výše sazeb s ostatními zákony k ochraně životního prostředí.

Dále je navrhována změna zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen „zákon o ČIŽP“) a vodního zákona. Primárním účelem změny zákona o ČIŽP je doplnění kompetence ČIŽP, která ve složkových předpisech upravujících ukládání nápravných opatření, s výjimkou zákona o předcházení ekologické újmě, chybí a sjednocení maximální výše pokut s recentní úpravou stejné problematiky v právních předpisech na ochranu přírody a krajiny. Změna ve vodním zákoně na úpravu v zákoně o ČIŽP pouze formálně reaguje.

Dále bude upravován zákon o odpadech, kde se doplňuje možnost uložit povinnost zpracování odborných podkladů, na jejichž základě pak budou uložena nápravná opatření, a skutková podstata přestupku, která spočívá v nesplnění nápravných opatření ve stanovené lhůtě. Rovněž se jasně v zákonu stanoví zákaz předávání nepůvodcovských odpadů do mobilního zařízení ke sběru odpadu, a k tomu odpovídající sankční ustanovení (pokuta až do výše 1 000 000 Kč).

Hlavní změny nastanou v těchto oblastech:

-        Redefinice ekologické újmy

Definice ekologické újmy v ZEU plně odpovídá definici obsažené ve Směrnici. Definice nicméně obsahuje řadu neurčitých pojmů, jejichž výklad činí v aplikační praxi potíže a brání rychlému vyhodnocení, zda se v konkrétním případě o ekologickou újmu jedná či nikoliv, a zda má být ZEU aplikován. Tato neurčitost ve výsledku podporuje přednostní aplikaci složkových předpisů upravujících odpovědnost za škody (vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu). Novelizace ZEU proto směřuje primárně k zpřesnění definice ekologické újmy.

Definice ekologické újmy je proto upravena tak, aby odpovídala terminologicky a prakticky definicím zavedeným ve složkových předpisech, a to například zavedené definici závadného stavu ve vodním zákoně. Stejně tak ekologická újma na druzích a stanovištích je racionalizována tak, aby odpovídala výkladu a praxi podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Vztažení ekologické újmy na druzích nebo stanovištích ke "stavu druhu nebo stanoviště z hlediska ochrany", jak předvídá ZEU (a Směrnice) prakticky znamená, že by taková újma musela dosáhnout extrémního (tedy celorepublikového) rozsahu, anebo by se musela týkat velmi specifických případů, například dopadu na velmi izolovaný, vzácný druh.  V rámci novelizace je tak třeba vznik újmy na druzích a stanovištích vázat na mírnější podmínky, než je celkový stav druhu/stanoviště a spojit ji s lokálními dopady.

-        Otázka zahájení řízení u preventivních nebo nápravných opatření

Ze směrnice 2004/35/ES a ze související judikatury SDEU vyplývá, že není možné upozaďovat roli veřejnosti ve vztahu k naplnění smyslu směrnice a není možné v této věci prioritizovat vedení správního řízení ex offo nad řízením o žádosti. Z tohoto důvodu návrh obsahuje dva rovnocenné způsoby zahájení řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatřeních. 

Návrh na uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat informace, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí, a kdo je provozovatelem, jehož činností došlo k ekologické újmě nebo taková újma v důsledku jeho činnosti bezprostředně hrozí. 

V obou případech je pak zachována možnost „přezkumu“ konání příslušného orgánu uplatněním řádných, mimořádných opravných prostředků nebo v rámci soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.

Spolky založené za účelem ochrany životního prostředí mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Tato žádost musí být místně specifikována a lze ji podávat opakovaně.  

-        Vznik nové databáze hodnocení rizik

Ze strany kontrolního orgánu (ČIŽP) je dlouhodobě poukazováno na fakt, že neexistuje povinnost evidovat základní nebo podrobná hodnocení rizik vzniku ekologické újmy. V důsledku této skutečnosti je problematické kontrolovat dodržování této povinnosti. Navíc není možné objektivně ověřit/změřit míru administrativní zátěže, a tedy reálnou míru dopadu této povinnosti na provozovatele jako celku.

Nově proto bude uložena provozovatelům ohlašovací povinnost spojená se zhotovením i aktualizací hodnocení rizik, kdy mají být tyto posílány do systému spravovaného ministerstvem (do 15 dnů).

-        Vypuštění výjimky ze zpracování hodnocení rizik pro subjekty, které disponují EMAS či ISO

Podle platného znění zákona, vyjde-li z hodnocení rizik, že provozovatel může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklad vyšší než 20 000 000 Kč, vyváže se z povinnosti finančního zajištění pouhým odkazem na uvedenou certifikaci.

Skutečnost, že má provozovatel zaveden systém EMAS či certifikaci ISO nedává záruku, že provozovatel zpracoval hodnocení vlivů odpovídající požadavkům ZEU (a prováděcího nařízení vlády) a disponuje finančním zajištěním (např. pojištěním), na základě kterého pokryje i náklady na nápravu ekologické újmy podle ZEU. V případě, že by tito provozovatelé i nadále nezpracovávali hodnocení rizik, nevztahovala by se na ně ani povinnost zasílat toto hodnocení do databáze (viz výše) a ČIŽP by tak ztratila nad jejich činností do jisté míry kontrolu, proto dojde k vypuštění uvedené výjimky.

-        Změna výše sazeb a zakotvení přestupku za nevypracování hodnocení rizik

Novelizace zákona dále směřuje k narovnání výše sazeb s ostatními zákony k ochraně životního prostředí, resp. v podstatě k jejich zvýšení, někde až vícenásobně, a dále dojde i ke stanovení několika nových přestupků.

Např. za nezpracování hodnocení rizik ekologické újmy, popř. jejího nezaslání (či její aktualizace) ve stanovené lhůtě do systému MŽP,  bude hrozit provozovatelům pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

-        Sjednocení příslušnosti státních orgánů

Jednotným příslušným orgánem podle zákona o ekologické újmě bude nově pouze ČIŽP (vyjma území vojenských újezdů). Příslušnost AOPK ČR a správ národních parků bude zrušena a bude zakotveno jejich postavení dotčeného orgánu při posuzování ekologické újmy na biodiverzitě. AOPK ČR má být dotčeným orgánem vydávajícím závazné stanovisko na celém území ČR (vyjma územní působnosti správ národních parků) a správy národních parků ve své územní působnosti.

Účinnost novely je navrhována s ohledem k předpokládanému harmonogramu legislativního procesu na 1. červenec 2025.

Užitečné odkazy:

Metodiky k problematice starých ekologických zátěží 

Ekologická újma