Návrh další novely vodního zákona, která je momentálně v připomínkovém řízení, reaguje na zkušenosti z proběhlé povodně v září 2024, a to s cílem usnadnit výstavbu protipovodňových staveb. Návrh zákona nově stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu, což přispěje k urychlení vyvlastňovacího řízení pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi.

Dále návrh reaguje zejména na dosavadní zkušenosti z praxe v oblasti povodňové prevence, kdy v současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi (restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně, tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik).

Konkrétními cíli navrhované právní úpravy jsou:

• Regulování nové výstavby v záplavových územích vodoprávními úřady s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku a zajistit striktní dodržování opatření a zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení stanovených v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik,
• Sjednotit omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích,
• Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní,
• Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.

Zpřísnění emisních standardů znečištění a řešení eutrofizace vod - dusík / fosfor

Novela vyjasňuje princip stanovování tzv. emisních limitů, jehož aplikace v praxi je často velmi rozdílná a v řadě případů není dostatečně využíváno nástrojů k dosažení co nejvyšší účinnosti čištění komunálních odpadních vod.

Novela proto navrhuje pravidelný časový interval (6 let), ve kterém bude nutné hodnoty tzv. nejlepších dostupných technologií (tj. hodnot dosažitelných koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod stanovených nařízením vlády uvedené v příloze č. 7 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) aktualizovat (zpřísnit), a to s ohledem na technologický pokrok v oblasti čištění odpadních vod.

Konkrétní hodnoty emisních standardů vychází ze Směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod, která během podzimu 2024 bude revidovaná zveřejněna v Úředním věstníku EU. Novelizovaná směrnice bude následně rovněž impulsem pro změnu (zpřísnění) národní právní úpravy. 

Je nutné zmínit, že navrhovaná úprava je pouze prvním krokem komplexního řešení, přičemž dalších změn ve smyslu zpřísnění požadavků na čištění odpadních vod dozná prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Navrhuje se zejména dílčí zpřísnění hodnot tzv. emisních standardů pro ukazatele fosfor a dusík, a proto musí logicky dojít v této souvislosti k dílčí úpravě limitů poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, aby byl zachován poměr mezi hodnotami emisních standardů a limitů pro zpoplatnění.

Cílem je uceleně řešit problematiku eutrofizace povrchových vod, tedy procesu znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody. Pokud jde o problematický fosfor a jeho sloučeniny, tak tyto látky se dlouhodobě dostávají do povrchových vod zejména s emisemi nedostatečně čištěných odpadních vod anebo cestou tzv. dešťových odlehčení (vstup nečištěných odpadních vod), které je způsobeno nesprávným hospodařením se srážkovými vodami v zastavěných oblastech. Ty jsou namísto vsaku či využití v místě dopadu odváděny do jednotných kanalizací.

Je tak navrhována změna hmotnostního a koncentračního limitu zpoplatnění u ukazatele celkový fosfor, resp. sazby v Kč/kg, a to s účinností od 1. 1. 2026, kdy se předpokládá účinnost novelizovaného nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nastavení hmotnostního limitu zpoplatnění z původní hodnoty 3 mg/l až na hodnotu 0,3 mg/l dle odhadů primárně dopadne na provozovatele čistíren odpadních vod s kapacitou vyšší než 50 000 EO. Hodnoty se tak více přibližují požadavkům na dosažení dobrého ekologického stavu vodních útvarů.

Zpřísnění provozu odlehčovacích komor

Součástí návrhu je taktéž částečná změna požadavků na vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotných kanalizací. Cílem návrhu zákona je tyto zdroje kvantifikovat ve smyslu jejich vlivu na vodní toky a významu z pohledu eutrofizace.

Předkládaná novela nově zavádí povinnost mít povolení pro vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových [§ 8 odst. 3 písm. g)] pro ty odlehčovací komory, které nesplňují technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. 

Vlivy odlehčovacích komor na vodní recipienty jsou pouze krátkodobé, ale mohou být mnohem větší než vlivy a znečišťování životního prostředí čistírnou. Proto se zavádí nově povinnost stanoveným způsobem prokázat, že odlehčovací komora splňuje příslušné technické požadavky české technické normy ČSN 75 6262, jedním ze dvou zákonem stanovených způsobů, tzn. ve formě výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii, nebo na základě simulace matematického modelu podle ČSN 75 6262. Dále se snižuje zákonný limit pro osvobození od poplatku pouze pro vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 10 000 m³. Nakonec do vodní bilance bude nově zahrnuto i vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor. 

Nové požadavky na provoz domovních ČOV a žump

Součástí výše avizované komplexní úpravy ve vazbě na čištění odpadních vod je zavedení jednotných požadavků na provozování domovních ČOV (do kapacity 50 EO) a jejich soustav. Právě soustavy domovních ČOV se staly vhodným řešením v oblasti zneškodňování odpadních vod zejména v malých obcích (s produkovaným znečištěním do 1000 EO), je tedy žádoucí stanovit jednotná pravidla pro jejich provozování.

Součástí úpravy je dále zavedení registru domovních ČOV a akumulačních bezodtokových jímek, a to zejména jako nástroje pro jednotnou evidenci všech těchto zařízení a kontroly plnění požadavků na provoz těchto zařízení, a to v reakci na několik současně probíhajících řízení o porušení povinnosti plnění Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS) napříč členskými státy Evropské unie (EU).

Stanovuje se povinnost každému, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím DČOV nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, zaregistrovat tuto DČOV nebo bezodtokovou jímku do registru domovních čistíren a jímek do 30. června 2028. 

Podle stávající právní úpravy je v případě bezodtokých jímek v souladu s ustanovením § 38 odst. 7 vodního zákona znečišťovatel (producent odpadních vod) povinen zajišťovat zneškodňování odpadních vod odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona. Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.

V případě DČOV je to pak pravidelný rozbor kvality odpadní vody, který je znečišťovatel povinen předkládat vodoprávnímu úřadu v souladu s podmínkami konkrétního povolení k vypouštění odpadních vod, resp. v souladu s požadavkem zakotveným v přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 284/2021 Sb. (Čl. LV, bod č. 1), kdy povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., se vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona. Nová vyhláška pak stanoví rozsah a způsob jeho vedení, jakož i rozsah údajů a způsob jejich zjišťování a vkládání. Současně se stanovují povinnosti zaregistrovat DČOV nebo bezodtokovou jímku a vkládat požadované doklady do registru těm, kteří vypouští odpadní vody prostřednictvím DČOV, jakož i těm, kteří akumulují odpadní vody v bezodtokové jímce.

Rovněž se zavádějí sankce za nesplnění povinností zaregistrovat DČOV nebo bezodtokovou jímku do tohoto registru, a to až do výše 50 000 Kč v případě přestupku spáchaného fyzickou osobou a až do výše 100 000 Kč v případě přestupku spáchaného podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou.

Dále se zavádí sankce za přestupek spočívající v porušení povinnosti vložit ve stanovené lhůtě do registru DČOV a jímek doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o vývozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod. Za porušení této povinnosti lze uložit pokutu ve výši až do 20 000 Kč, jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou nebo do výše 50 000 Kč, jde-li o přestupek spáchaný podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou.

Sankce pro původce havárie, pokud se neřídí pokyny inspekce

Novela doplňuje chybějící sankci pro případ, že se původce havárie nebude řídit pokyny České inspekce životního prostředí.

Podle § 41 odst. 2 vodního zákona se má původce havárie při zneškodnění havárie řídit schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny příslušného vodoprávního úřadu, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru ČR. Za porušení povinnosti řídit se havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 500 000 Kč a právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě do výše 2 000 000 Kč. Sankce však absentuje pro případ, že se původce havárie nebude řídit pokyny České inspekce životního prostředí.

Zpřírodňování upravených koryt vodních toků (renaturace)

Dalším cílem návrhu zákona je zjednodušit proces tzv. zpřírodňování (renaturací) vodních toků. Velká část vodních toků v minulosti prodělala různé technické úpravy omezující jejich členitost a prostorový rozsah. Takto vzniklá poškození morfologického aspektu ekologického stavu a do značné míry i vodohospodářských vlastností těchto toků jsou dnes pokládána za nadměrná, v důsledku čehož Česká republika nebude plnit cíle Evropské unie v oblastech ochrany vod, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Stávající právní úprava umožňující renaturace vodních toků není v praxi dostatečně využívána. Cílem navržené právní úpravy je umožnit posun k dosažení cílů Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES) a cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně tím, že se zjednoduší proces renaturací vodních toků. 

Právní úprava se rozšiřuje na všechna vodní díla, jimiž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku včetně hlavních odvodňovacích zařízení bez ohledu na dobu, kdy byla vybudována.

Pro účely renaturace vodních toků se formou právní fikce stanovuje, že odstraněním vodního díla je rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad. Úpravy koryta vodního toku, které již neplní svou funkci, jsou již většinou vlivem působení přírodních sil v narušeném stavu (rozpad opevnění, vymílání, zanášení, zarůstání), čímž již a započala renaturace koryta vodního toku. Odstranění vodního díla je v takovém případě pouze administrativní proces bez provádění bouracích prací a jeho likvidace, neboť vodní dílo je dále ponecháno samovolnému rozpadu. Samovolný rozpad úpravy koryta je vhodné někdy iniciovat vytvořením vhodných podmínek, a to např. vkládáním štěrkových záhozů či střídavou výsadbou dřevin. V případě, kdy je vodní dílo ponecháno samovolnému rozpadu a nedochází k provádění bouracích prací, není potřebné zpracování dokumentace pro odstranění stavby. 

Nižší sazba poplatku pouze pro účel zásobování obyvatelstva pitnou vodou

Novela rovněž reaguje na nejasnou právní úpravu v případě sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody. Účel užití podzemní vody má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami. Stávající právní úprava generuje v některých případech zdlouhavé spory Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky, kteří nerozlišují konkrétní účel užití odebrané podzemní vody pro stanovení výše poplatku.

Je jasně stanoveno, že účel užití odebrané podzemní vody pro zásobování pitnou vodou se pro výpočet poplatku za odebrané množství podzemní vody váže pouze na odběry podzemní vody za účelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou. 

Pojem „zásobování pitnou vodou“ není ve vodním zákoně definován, jak však vyplývá z § 1 odst. 1 a § 29 odst. 1 vodního zákona, preferovaným užitím podzemní vody je zásobování „obyvatelstva“ pitnou vodou. Jedná se rovněž o v pořadí druhý prioritní způsob užití vody při vyhlášeném stavu nedostatku vody (viz § 87b odst. 4 vodního zákona). Pokud dochází k odběrům podzemní vody za jiným účelem, než je zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně odběrů podzemní vody, jejichž účelem je rovněž užití jako vody pitné, např. v lázeňství, zemědělství, potravinářství apod., jedná se vždy o účel užití odebrané podzemní vody pro „ostatní užití“ a má na něj dopadnout vyšší sazba poplatku (3 Kč/m³). 

Zprávy o stavu ŽP

Část druhá návrhu provádí změnu zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí. Úprava směřuje ke zrušení povinnosti předložit Zprávu o životním prostředí ČR („Zpráva o ŽP“) k projednání Parlamentu ČR. Materiály obdobného charakteru nejsou do Parlamentu ČR předkládány, změna je tak primárně motivována snahou o snížení administrativní zátěže.

Zprávy o ŽP jsou navíc veřejně dostupné na webech MŽP (https://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi_publikace) a CENIA (www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/). Data jsou také publikována na envirometru (www.envirometr.cz/).